Reálné problémy politika neřeší
Tento týden odpovídá odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček
1. Které zvíře je podle vás nejvíc „politické“ a proč?
Nevím. Had? Pro svoji slizkost? Mě spíš fascinuje želva. Pro ni, na rozdíl od politiků, jsou čtyři roky jen okamžik.
2. Který politický okamžik vás formoval? (Kromě sametové revoluce)
Opoziční smlouva. Tehdy jsem prvně na vlastní oči viděl, jak může politická většina šikanovat politickou menšinu. Tehdy jsem pochopil, jak blízko má vláda jedné strany k vládě dvou stran. Už tehdy jsem očekával, že se opoziční smlouva oběma stranám jednou vymstí. Vymstila. ODS si prošla klinickou smrtí (naštěstí úspěšně). ČSSD má dnes na kahánku. Tehdy jsem ale nevěřil, že oba protagonisté budou prezidenty ČR.
3. Jaká je vaše první vzpomínka na politiku?
Sametová revoluce. Demonstrace 17. listopadu 1989 na Albertově a průvod na Vyšehrad a Národní třídu mě ovlivnily na celý život.
4. Kdy a proč jste plakal kvůli politice?
Nikdy. Nejblíže jsem ale k tomu měl, když Miloš Zeman podruhé vyhrál volby. S ohledem na jeho výkon v prvním období mi to přišlo neuvěřitelné. Nedokázal jsem to dětem vysvětlit. Stejný pocit jsem měl, když se Británie rozhodla pro brexit. Viděl jsem, jak se změnila Evropská unie kvůli naprosté nekompetentnosti v opoziční straně a slabé práci vládních zastánců EU, kteří si nepřipustili, že by mohla Británie z Unie opravdu odejít. A nakonec období lhaní a popírání výsledků…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
