Záruka spravedlnosti

Z několika úhlů pohledu je logické, že se Igor Stříž stal nejvyšším státním zástupcem. Ještě jako mladý vojenský prokurátor byl jedním z nejvýkonnějších členů první vyšetřovací komise policejního masakru studentů na pražské Národní třídě v listopadu 1989, což ho postrčilo k rychlé kariéře. Na přelomu tisíciletí spolupracoval na reformě státního zastupitelství, která zvrátila závislost žalobců na policejních vyšetřovatelích a vrátila žalobu do postavení, které je běžné v západních zemích. Stříž byl v letech 2005–2010 jedním z hlavních odpůrců nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, která ovlivňovala žalobce v politickém zájmu tehdejších vlád. A v roce 2011 se stal prvním náměstkem Pavla Zemana a jeho spolupracovníkem na většině pozitivních změn, které se za tu dobu v žalobě udály.

Dalo by se souhlasit, že takové nasazení dovoluje vyhlásit pardon nad Střížovým působením v komunistické vojenské prokuratuře v roce 1989 i faktem, že stíhal mladé muže, kteří z náboženských důvodů odmítali sloužit v armádě. Stejně tak by se dalo pominout, že kvůli kariéře vstoupil do KSČ. Jenže už hůře se dá akceptovat, jak se Igor Stříž snaží po nástupu do funkce tuto svou minulost relativizovat. Vstup do KSČ prý bral jako nutné zlo, ale s komunismem si podle něj zadali všichni, kdo studovali a ucházeli se o nějaké posty. To má pravdu, ale nikdo z nich dnes nezastává odpovědnou funkci nejvyššího žalobce, který reprezentuje spravedlnost. Komunistický režim byl zločinecký. Stříž jako klíčový…