Zmije
V létě roku 1999 jsem nastoupil do práce u firmy United Armored Services a po deseti letech, kdy jsem se živil psaním, jsem se stal ozbrojeným kurýrem a jedním z 1200 zaměstnanců podniku, který převážel peníze v Chicagu a jeho širokém okolí.
Po třech dnech v garáži mě přidělili k permanentní trase, Viper Route. Pracovat na „Zmijí trase“ znamenalo řídit nejhorší šunky firemního vozového parku po těch nejdrsnějších ulicích Chicaga, ale moje zařazení mělo svou logiku: nebyl jsem mladým mužem po vojně s budoucností u policie, kterých si podnik cenil; jako starší nováček s divnou pracovní minulostí jsem byl naprosto postradatelný, dočasná výpomoc, dokonce magistr, prostě egghead, což mně vůbec nevadilo – čím hůř, tím líp pro psaní, což byl ten hlavní důvod, proč jsem si tohle zaměstnání vybral.
Na Viper Route firma dlouhá léta zaučovala nové ozbrojené kurýry, protože na ní ležely všechny typy podniků, jejichž hotovost podnik obhospodařoval. Když jsem na Zmiji nastoupil já, objížděli jsme šestnáct směnáren, čtyři banky, osm samoobsluh, pět benzinových pump a k tomu vládní kanceláře, restaurace, nemocnici, zmrzlináře, obchod s lihovinami a podivný sekáč, kde se každý den vyzvedávalo padesát tisíc dolarů ve dvaceti paklících zabalených do hnědého balicího papíru.
Zmije začínala nedaleko mrakodrapového centra města a stáčela se do nebezpečné chicagské West Side, kde se střílelo z jedoucích automobilů. Třetí zastávkou na trase byla směnárna…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
