Spor mezi polskou vládou a polskými soudci o to, kdo má jmenovat nové soudce, se koncem minulého týdne proměnil ve zcela regulérní a vážnou ústavní krizi. Polský Nejvyšší soud rozhodl, že soudci jmenovaní podle kontroverzního, vládou přes silné protesty odborníků i veřejnosti protlačeného zákona nesmějí rozhodovat, protože jsou na svém místě protiprávně. Vláda odmítá toto usnesení uznat. Polská justice je ve zmatku.
Prostě neuznat
Pro zopakování: V roce 2018 změnila vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) zákon o Zemské soudcovské radě (KRS). Ta navrhuje prezidentovi nové soudce – v praxi je tedy jmenuje – a má dbát o nezávislost soudcovského stavu. Do roku 2018 většinu jejích členů vybírali sami soudci, podle nového zákona ji v drtivé většině jmenují aktuálně vládnoucí politici. Podle řady polských právních expertů je to protiústavní. Že je nový zákon pochybný, prohlásil i Soudní dvůr Evropské unie a přikázal polským soudům, ať nezávislost nově poskládané KRS zkoumají.
Přesně to Nejvyšší soud minulý čtvrtek udělal. A došel k tomu, že KRS nezávislá není, a jí jmenovaní soudci proto nejsou na svém místě. Rozhodnutí si dává pozor, aby nezpůsobilo úplný chaos: soudci, které jmenovala rada do čtvrtka, mohou soudit dál, rozhodnutí se týká soudců jmenovaných od minulého pátku dál. Jejich rozsudky budou, jak říká Nejvyšší soud, neplatné v občanskoprávních sporech a napadnutelné v trestních řízeních.
Ministerstvo spravedlnosti obratem oznámilo, že rozhodnutí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
