Všechno je jinak
Festival 4+4 dny v pohybu už po třech dnech skončil. Přesto naznačil, jak by mohla kultura fungovat ve stavu nouze.
Pořádat v této podivné době multižánrový festival vyžaduje od pořadatelů notnou dávku odvahy. Výtvarník Krištof Kintera a produkční Denisa Václavová ji nepochybně mají. Pětadvacátý ročník akce této manželské dvojice 4+4 dny v pohybu začal v pátek nehledě na riziko, že se bude muset v případě dalších „tvrdých opatření“ slibovaných ministerstvem zdravotnictví po pár dnech ještě víc přidusit nebo úplně zrušit. A hned v neděli víceméně skončil.
Není třeba ale plakat: cílem festivalu byla – jako každý rok – snaha ukázat nejnovější počiny výtvarníků, divadelníků a performerů, kteří vyhovují experimentálnímu naturelu zmíněné dvojice. Něco z toho se za tři dny stihlo, hlavně se ale podařila věc, která celou akci zastřešuje. Oživit v Praze další opuštěný objekt, v němž se festival koná a který nalezením dočasné náplně ukáže nesmyslnost svého postupného chátrání.
Letos přišla na řadu Nová strašnická škola. Třípatrová secesní budova z roku 1909 v sousedství stanice metra Strašnická je kvůli havarijnímu stavu zavřená víc než dekádu, a ačkoli je na tuto kulturní památku už hotov projekt rekonstrukce za čtvrt miliardy a desátá městská část má na ni stavební povolení, v rozpočtu jí na ni zatím nezbývají peníze.
Když se loni začal festival plánovat, Kinteru s Václavovou potěšilo, jak vstřícní byli místní úředníci k plánu zaplnit prázdnou stavbu na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
