Kdo tady bude ředitel?
Ministr kultury si vybírá ze tří kandidátů na nové vedení Národní galerie
Národní galerii v Praze bude řídit někdo z trojice Marek Pokorný, Alicja Knast a Jiří Fajt. V tomto pořadí finalisty konkurzu doporučila minulý týden ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi po pohovorech výběrová komise – pořadím ale ještě mohou zamíchat oslovení zahraniční odborníci, kteří se v příštích dnech k výběru trojice ministrovi vyjádří na dálku. Když všechno poběží hladce, Zaorálek o vítězi rozhodne krátce po prázdninách a NGP by tak nové vedení měla už na podzim.
Vize, se kterými se finalisté do konkurzu přihlásili, jsou zatím tajné. Vláda má ještě týden prázdniny a ministerstvo kultury odhaduje, že by do materiálů mohla veřejnost nahlédnout nejdřív někdy po příštím pondělí. Už teď lze nicméně tipovat, kdo má u Zaorálka největší šanci. Začněme tedy u Fajta, u něhož celá kauza odstartovala.
Návrat muže přes palubu
Pokud by chtěl Zaorálek završit proces nápravy škod, které na ministerstvu způsobil jeho předchůdce Antonín Staněk, Fajtova volba by byla nejlogičtější. Staněk loni Fajta odvolal z čela NGP po dlouhodobém tlaku prezidenta Miloše Zemana: ten se dodnes nesmířil s tím, že Fajt v roce 2013 před prezidentskou volbou veřejně podpořil Zemanova protikandidáta Karla Schwarzenberga, a proto také už šestým rokem odmítá (ačkoli to soud označil za nezákonné) podepsat Fajtův jmenovací dekret profesorem. Staněk Fajta, všeobecně uznávaného odborníka, vyhodil kvůli údajně špatnému hospodaření a podal na něj z tohoto…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
