Přehrady podle ústavy
Zastánci betonových řešení se pokoušejí usnadnit cestu k novým vodním dílům

Tuzemská politická elita se rozhodla s pomocí zákonů vyhlásit boj proti suchu. Ve sněmovně momentálně leží tři poslanecké návrhy, jejichž deklarovaným smyslem je posunout „vodu a její dostatek“ do pozice veřejné superkomodity a na ministerstvu zemědělství se ve stejném duchu připravuje ústavní zákon o ochraně vody. Babišova vláda slibuje, že zakotvení ústavní ochrany vody coby své „vlajkové lodi“ stihne do konce volebního období.
Oponenti ale namítají, že jde o zástěrku ke snazšímu schvalování velkých přehrad, a varují, že navrhovaná úprava může nakonec způsobit více škody než užitku.
Tohle nám vodu nepřihraje


Voda je nenahraditelnou základní podmínkou života na Zemi, každý má právo na pitnou vodu v místě svého bydliště za přijatelných podmínek a ochrana vodních zdrojů sloužících k hromadnému zásobování obyvatel pitnou vodou je výsostným veřejným zájmem. Tak zní ve zkratce hlavní myšlenka zmíněného ústavního zákona napsaného na ministerstvu zemědělství. Text je kompromisem tří poslaneckých návrhů STAN, KSČM a lidovců, který má díky podpoře nejsilnějšího hráče ve sněmovně hnutí ANO šanci projít.
Záměr je na první pohled vznešený i logický. Podíváme-li se k sousedům zjistíme, že také Německo, Rakousko nebo Švýcarsko mají ochranu vody upravenou na nejvyšší právní úrovni. Nicméně český ústavní zákon – tak, jak je nyní napsán – podle Michala Sobotky z katedry práva životního prostředí Právnické fakulty UK nepřináší nic zásadního: „Už dnes je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















