Bez lítosti

Jestli vyvolal verdikt vinen, který nad Harveym Weinsteinem vynesla koncem února dvanáctičlenná porota, jisté překvapení, pak výše trestu, kterou mu za znásilnění a sexuální napadení určil minulou středu soudce James A. Burke, přinesla ještě silnější emoce. Třiadvacet let, na které Weinsteina poslal do vězení, znamená pro sedmašedesátiletého muže s podlomeným zdravím de facto doživotní pobyt za mřížemi.

Je tedy namístě si trest a argumenty, jimiž Burke rozhodnutí zdůvodnil, rozebrat. Weinsteinovi hrozilo za dva trestné činy, z jejichž spáchání byl uznán vinným, od pěti do devětadvaceti let. Zatímco obhajoba žádala pětiletý trest, zejména s ohledem na klientovo zdraví, soudce vyslyšel výzvu žalobců, aby Weinsteinovy činy posuzoval v celkovém kontextu jeho chování. Tím je desítky let trvající, žalobci doložené Weinsteinovo „zneužívání jiných lidí, a to sexuální i jiné povahy“, a to bez jakékoli „lítosti nad škodami, které napáchal“: šikanoval, fyzicky napadl, vyhrožoval svým kolegům a zaměstnancům. Svým obětem vyhrožoval násilím, lidi děsil řečmi, že umí zařídit vraždu. Na špinavou práci si najímal bývalé agenty tajných služeb, zneužíval svého postavení a konexí, dlouhodobé a opakované napadání žen pečlivě a vykalkulovaně plánoval a věnoval ohromnou energii, čas a finance, aby je ututlal.

I české právo operuje s přitěžujícími okolnostmi, které umožňují uložit přísnější trest – a z jejich výčtu v tuzemském trestním zákoníku by si Harvey Weinstein odškrtl hezkou řádku.…