Muž bez manuálu
S právníkem Pavlem Uhlem o tom, proč se stát nemusí omlouvat za prezidentovy lživé výroky o Ferdinandu Peroutkovi
Vnučka novináře Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová se podle čerstvého rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 nedočká omluvy od prezidenta Miloše Zemana. Požadovala ji za jeho slova, že Peroutka byl fascinován nacismem a napsal článek Hitler je gentleman. Soudy Kaslové omluvu před třemi lety přiznaly. Podle tehdejšího výkladu se za jeho výrok měla omluvit Kancelář prezidenta republiky, protože prezident není ze své funkce odpovědný. Kancelář ale podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který došel k závěru, že za prezidentovy výroky odpovídá ministerstvo financí jako zástupce státu, protože je Zeman prohlašoval jako prezident. A nejnovější rozhodnutí říká, že stát za prezidentovy výroky neodpovídá, takže žádná omluva nebude. Pro laika zní postup soudů zcela absurdně, zvlášť když na začátku stála jednoduchá otázka: Lhal prezident republiky, nebo ne? Verdikt zkoumáme s advokátem Pavlem Uhlem, který se věnuje ochraně osobnosti.
Jak chápete rozsudek, podle něhož prezident neporušil žádný zákon a nemusí se omlouvat za výroky o Ferdinandu Peroutkovi?
Sledujeme pokračování sporu o to, kdo a jestli někdo nese odpovědnost za prezidentovy výroky a činy. Závěry soudkyně považuji za nešťastné, protože redukují odpovědnost prezidenta na nulu a popírají podle mě jeden z nejzákladnějších principů, na kterých je právní řád vystavěn. Tedy že za každé jednání je někdo odpovědný. V odůvodnění soudkyně říká, že pokud posuzujeme veřejná…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
