Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Editorial, Redakce

Máme sen! Máme?

Pokud se soustředíme jen na vykreslování temné budoucnosti, zúžíme si perspektivu

Václav Havel, 1988 • Autor: AFP, Profimedia
Václav Havel, 1988 • Autor: AFP, Profimedia
0:00
Přehrávač
Poslechnout článek

„Samozřejmě je důležité přemýšlet o tom, co špatného se může stát, a dokonce i promýšlet scénář nejhoršího možného vývoje. Pokud ale uvidíme jen předzvěst katastrofy, zúžíme tím perspektivu a myšlení nasměrujeme do předem určených cest,“ napsal nedávno v německém listě Süddeutsche Zeitung Nicolas Freund. Ve svém eseji připomíná, že zatímco v minulosti se střetávaly utopie s dystopií, dnes už se soustředíme víceméně jen na druhou možnost, tedy vykreslování temné budoucnosti.

Autor nevolá po oddávání se utopiím. Při četbě jeho textu se člověku spíše vybaví, že nám chybí nějaký společný sen. Pro část našich předků byl snem vznik samostatného státu, následně porážka nacismu, nedlouho poté svržení komunismu a obnovení svobody, brzy nato návrat do Evropy. V jiných zemích to byl třeba boj za rovnoprávnost, v čase divokého kapitalismu v 19. století za větší sociální spravedlnost atd. Řada úkolů pochopitelně zůstává, ale je tu nějaký sen (myšleno pozitivní), na kterém by se shodla většina společnosti?

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

A aby to bylo složitější, jak se vyrovnat s tím, že vlastně v jednom snu žijeme? Pokud se podíváme na již zmiňované sny předchozích generací, tak naše doba je rozhodně jejich naplněním. Jsme svobodní, žijeme v unikátní éře bezpečí, relativně bohatí, zdraví… Při srovnání s většinou 20. století nepochybně.

Pakliže bude naše kroky určovat pouze strach – ze změny klimatu, posilujících autoritářů, slábnoucích liberálních hodnot –, nezúžíme „jen“ vlastní perspektivu, jak píše Freund, ale ztratíme i jistou kreativitu při hledání řešení. O klimatu jsme tu psali minulý týden, vztáhněme to nyní vůči politice. Jestliže dobře popíšeme problém současnosti, ale neuvidíme naději, že to může fungovat lépe, proč se vůbec o nějakou změnu pokoušet?

Budeme rádi, když se s námi podělíte o svou představu snu či ideálu, jehož naplnění by se mohlo stát snem nejen osobním, ale i společným. Posílejte je případně na [email protected]. Děkujeme.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery

šéfredaktor

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Text vyšel v Respektu 20/2019 pod titulkem Máme sen! Máme?