Orel nad horami
Na prérii stojí letiště ve tvaru indiánských stanů. Kolem je pustina, ze které se zvedají Rocky Mountains (Skalnaté hory) a pár mrakodrapů milionového hlavního města státu Colorado, Denveru.
Colorado je můj nejoblíbenější americký stát. Možná proto, že jsem tam kdysi vykouřil obří vodní dýmku míru s tehdejším náčelníkem Navahů a po tomto rituálu jsem uviděl nejen svět v trochu veselejší podobě, ale také jsem dostal velkou chuť k jídlu, kterou náčelník hned zahnal pečenou kukuřicí.
Když najedete u města na jednu z hlavních amerických dálnic spojujících východní a západní pobřeží, Interstate 70, někde mezi srdcem a mozkem se zažehne nějaký prapůvodní pocit dobývání Divokého západu, kombinovaný se záchvěvy zlaté horečky, který z fantazie chlapce přetrvává i ve dnešním, racionálními úvahami zmoženém muži.
Planina kolem Denveru je v nadmořské výšce Sněžky a „sedmdesátka“ se pomalu šplhá do hor k Eisenhowerovu tunelu ve výši 3401 metrů nad mořem. Silnice je sevřená mezi kopce, které v dálce rámují čtyřtisícové zasněžené štíty hor, a po obou stranách jsou do skály vestavěné zbytky zmíněného romantického období. Rozpadající se domy, staré doly na zlato a stříbro a všude kolem lesy a sníh, který vítr honí po stromech ve velkých vírech.
Někdy na „sedmdesátku“ spadne lavina. Lemují ji cedule se vzkazy pro řidiče kaminonů: Truckers, pokud vám selžou brzdy, nesjíždějte k nám do vesnice, ale pokračujte po dálnici!
Než byl postaven Eisenhowerův tunel, jezdilo se na západ…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
