6-profil-navalny
Alexej Navalnyj • Autor: Ilustrace - Pavel Reisenauer

Když se v Rusku před šesti lety konaly prezidentské volby, bylo už tradičně předem jasné, kdo zvítězí. Dva hlavní představitelé demokratické opozice Garri Kasparov a Boris Němcov proto vyzvali voliče, ať k volbám raději nechodí. Bloger Alexej Navalnyj, který v té době na ruském internetu slavil úspěchy coby bojovník proti korupci ve státních firmách, s tímto postojem nesouhlasil. Když zůstaneme doma u televize, tak ničemu nepomůžeme, hlásal tehdy. Ve volbách na jaře 2012 pak podle očekávání zvítězil Vladimir Putin, se ziskem 63 procent hlasů se stal potřetí ruským prezidentem.

O šest let později se situace opakuje. Změnili se jen aktéři. Kasparov žije pátým rokem v emigraci, Němcov byl před třemi lety zavražděn a osamoceným představitelem ruské opozice a největším nepřítelem Kremlu je dnes Navalnyj. Ve volbách ale podle ruských zákonů kandidovat nesmí, protože byl podmínečně odsouzen za údajnou zpronevěru (Navalnyj i Evropský soud pro lidská práva tento rozsudek označili za vykonstruovaný). Poslední lednovou neděli tedy i Navalnyj – stejně jako před šesti lety Němcov s Kasparovem – vyzval ruské voliče, ať k volbám 18. března nechodí a svou neúčastí tak zpochybní demokratičnost voleb, které opět vyhraje Putin.

Reklama
Reklama

Situace v Rusku sice připomíná začarovaný kruh, ale Navalnyj přesvědčuje své příznivce, že „jednou zvítězí“. Navzdory tlaku státní moci se mu každopádně podařilo něco, co během osmnácti let Putinovy vlády nedokázal žádný lídr opozice. „Jen on dokáže dostat do ulic tisíce mladých lidí,“ charakterizuje tuto výjimečnost redaktor Rádia Svobodná Evropa Jaroslav Šimov.

Demonstrace síly

Jednačtyřicetiletý právník se začal politicky angažovat už jako mladík. V roce 2000 vstoupil do liberální strany Jabloko, ale do povědomí se zapsal až o pár let později jako internetová celebrita. V roce 2007 koupil několik akcií velkých státních firem jako Rosněfť nebo Gazprom a coby minoritní akcionář požadoval informace o jejich hospodaření a vlastnické struktuře. Odhalil korupci v několika státních gigantech a svá zjištění publikoval na tehdy populární sociální síti LiveJournal. Podařilo se mu dosáhnout obvinění jednoho z manažerů Gazpromu a rezignace šéfa velké banky, za své aktivity byl deníkem Vedomosti vyhlášen osobností roku 2009.

„Jen on dokáže dostat do ulic tisíce mladých lidí.“

Tweetni to

Technologicky zdatný aktivista brzy pochopil sílu videa a své aktivity postupně přesunul na YouTube. Začal natáčet profesionální, akčně sestříhané investigativní reporty, v nichž odkrýval korupci státních úředníků. Záběry na hladce oholeného, mladistvě vyhlížejícího muže, jak v kravatě a košili s vykasanými rukávy do kamery popisuje machinace v nejvyšších patrech politiky a byznysu, se tu střídají s materiálem z dronů, které z ptačí perspektivy snímají pohádkové vily a letní sídla papalášů v Rusku i v zahraničí. Navalného nejúspěšnější video, jež ukazuje obrovské bohatství premiéra Dmitrije Medveděva, vidělo celkem 27 milionů diváků, jeho kanál v součtu odebírá 1,6 milionu lidí.

Tato bezesporu působivá čísla se však zatím nepodařilo přetavit v hmatatelný politický kapitál. Nejvýraznějším Navalného úspěchem byla kandidatura na starostu Moskvy v roce 2012, kdy skončil s 27 procenty na druhém místě. Ministerstvo spravedlnosti už roky s odkazem na „formální chyby“ v žádostech odmítá registrovat Navalného Stranu pokroku. Hlavní platformou tak zůstává Nadace boje proti korupci s kanceláří v Moskvě, jejíž zaměstnanci s Navalným v čele produkují zmíněná videa a posílají je na síť. Členové vládnoucí strany Jednotné Rusko Navalného bagatelizují jako „toho křečka ze sociálních sítí“. Nálepka byla přijata s úsměvem: „Jen se smějte od svých televizí. Jsem křeček ze sociálních sítí a půjdu tlustým kočkám do krku,“ reagoval Navalnyj na slova členů Putinovy strany.

Čas dává internetovému aktivistovi za pravdu. Za posledních deset let v Rusku roste počet lidí, kteří hledají informace na internetu, jenž nepodléhá státní kontrole. Skutečná demonstrace síly fanouškovské základny, kterou se Navalnému za léta aktivismu podařilo shromáždit, přišla v březnu loňského roku a šokovala celou zemi: na jím svolané demonstrace přišly desítky tisíc lidí ve více než stovce ruských měst od Murmanska na západě až po Vladivostok na Dálném východě – a většina z nich byli mladí lidé mezi 17–25 lety. Zaskočený Kreml reagoval represí: při protestech bylo zatčeno přes tisíc lidí. Na další demonstrace pořádané loni a letos v lednu sice přišlo výrazně méně lidí, vždy se ale konaly na mnoha místech v Rusku. Jejich organizátor byl pokaždé odvezen policií.

Nikdo dnes nezpochybňuje Navalného pozici coby hlavní postavy ruské opozice. S rostoucí popularitou však sílí i kritika. Mnozí mu vyčítají, že pranýřuje vládu, sám ale kromě boje s korupcí nenabízí životaschopnou alternativu a omezuje se na populistická prohlášení, že zdaní bohaté, opraví silnice a zvedne minimální mzdu. Navalnyj si je evidentně vědom, že i kdyby byl připuštěn k volbám, podle odhadů by získal maximálně deset procent hlasů. Nemá tedy kam spěchat. „Je ještě mladý. Osobně nevěřím, že se někdy stane prezidentem. Může však vést partaj, která bude významnou frakcí v parlamentu,“ naznačuje budoucnost Šimov.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte