Vizionář a národní mezek
Několik akcí najednou přibližuje, jak komplikovanou osobností byl malíř František Kupka
Dvě velké výstavy, tři knihy, několik desítek zápůjček děl svezených z celého světa a spousta nových objevů o životě umělecké legendy. Přestože s Františkem Kupkou (1871–1957) letos není spojené žádné kulaté výročí, malíři se u nás aktuálně dostává pozornosti, jaké se nedočkal za svého života – a dosud ani po něm. Byly to ale právě jeho práce, které před sto lety doprovázely vznik Československa. A v tuzemské kultuře nenajdeme jiného výtvarníka, který svůj život tak rovnoměrně rozdělil mezi péči o vlastní umělecký rozvoj a službu pro stát.
Když si dnes návštěvník aktuální velké retrospektivy v pražské Valdštejnské jízdárně stoupne na galerijní ochoz a podívá se pod sebe, má před sebou záplavu Kupkových obrazů z majetku pořádající Národní galerie, newyorského Guggenheimova muzea či pařížského Centre Pompidou. Rozdělené jsou chronologicky a tematicky do jakýchsi malých hnízd, která obklopují centrální plátno výstavy, k němuž se stáčejí všechny cesty expozice jak k hlavnímu oltáři.
Obraz se jmenuje Amorfa. Dvoubarevná fuga a je všeobecně uctíván proto, že je to vůbec první abstraktní malba na světě, kterou si někdo dovolil veřejně prezentovat. Kupka to udělal v roce 1912 v Paříži. Než si ale za to stačil vysloužit uměleckou nesmrtelnost, vypukla první světová válka. Kupkova schopnost odložit ze dne na den štětec renomovaného autora a na několik let se zcela oddat všední práci pro svůj národ je možnou odpovědí na otázku, proč mu v dějinách světového umění nepatří…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
