Spalničky po padesáti letech
Pozapomenutou nemocí se nakazilo přes sedmdesát lidí a Praha hlásí epidemii
Toto pondělí v osm ráno se po dvou týdnech znovu otevře urgentní příjem pražské nemocnice Motol. Z běžného provozu ho v polovině dubna vyřadila nemoc, kterou zná většina z nás jako historickou záležitost – spalničky. Jeden ze záchranářů zůstal doma s horečkou, kašlem, rýmou a zarudlýma očima. Když se mu v ústech objevily bělavé tečky se zarudlým okolím a pak se mu červená vyrážka začala z obličeje šířit po těle, bylo jasné, že chřipka to nebude. Spalničky zalarmovaly celou nemocnici. Ti, kdo se záchranářem přišli do styku, museli na test, zda mají protilátky. Tři další lidé – dva zdravotníci a pacient – onemocněli a zhruba 30 nemělo imunitu. Šli do karantény, během níž se mělo ukázat, zda se také nenakazili. Oslabený urgentní příjem bral jen případy, kterým šlo o život.
Pražští hygienici ale byli v pohotovosti dřív než Motol, od začátku března; 23 případů spalniček za první dva měsíce roku docela kontrastovalo s obvyklou nulou. Podle posledních informací dostalo spalničky 73 lidí (od sedmi měsíců do 62 let), z toho 24 dětí a 49 dospělých.
Třetí v pořadí
Ještě před pár desítkami let bývaly spalničky běžná dětská nemoc, již mělo za sebou zhruba 80 procent populace. V roce 1969 začalo u nás povinné očkování, a přestože imunita, kterou tělu dodává, netrvá věčně, většina českých i evropských odborníků se shoduje, že očkování se vyplatí. Spalničky jsou vysoce nakažlivé, a protože se vyrážka objevuje až po čase, bývá zpočátku obtížné je diagnostikovat. Sama o sobě je…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
