Amoz Oz v knize Příběh o lásce a tmě popisuje, jak jeho teta Sonia z Ukrajiny připlouvá coby děvče v prosinci 1938 do Palestiny. Ráno vyjde na prázdnou palubu a v zimním slunci spatří pruh pevniny s řadou bílých krychlových domků: Tel Aviv. Zachvátí ji nepoznaná radost, opojení svobodou. Konečně domov, kde nebude muset nikomu nic dokazovat, nic předstírat, za nic se stydět. Ta scéna se vryje do paměti. Zachycuje sílu a čistotu snu, který byl posléze úhelným kamenem dnešního Státu Izrael a na nějž lze v současné složité situaci snadno zapomenout. Snu, jenž se nikdy nemusel stát skutečností, nebýt nasazení jednoho „chudého židovského žurnalisty“ Theodora Herzla.
U příležitosti nadcházejících kulatin Izraele tyto základy připomíná kniha Theodor Herzl a založení židovského státu – a těžko by se pro to našel někdo povolanější než její autor Šlomo Avineri. Izraelský profesor politologie věnoval dějinám politické filozofie a raného sionismu celý život, nejen na akademické půdě. Byl aktivní v politice, píše komentáře do tisku. Stoupenec Jicchaka Rabina se narodil se roku 1933 v Polsku a do Palestiny se dostal s rodiči o rok později než zmíněná Sonia. Dějiny Izraele jsou tedy i jeho osobní historií.
Avineriho monografie není klasickým životopisem. Podrobně se zabývá deseti lety Herzlova života od roku 1894 do jeho smrti, obdobím zásadním pro vznik sionismu. Těží z Herzlových deníků čítajících 1500 stran, jež autor považuje za jeho skutečný…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
