Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Politika Téma

Člověk jako my

Miloš Zeman pozoruje kampaň a spoléhá na mýtus kouzelného ochránce

34A_jaros_varianta
Značka reputačně závislá na jedné verzi příběhu. • Autor: Milan Jaroš

Po Česku už několik týdnů běhá osm kandidátů na prezidenta, kteří se předhánějí, kdo na občany lépe zapůsobí. Fotí a natáčejí se v rozličných pozicích, představují své myšlenky a rodinu a hledají co nejvíce způsobů, jak v kampani sdělit lidem, jakou zemi si pro ně přejí mít. Ten devátý oznámil, že tuhle dřinu radši dělat nebude a přenechá ji svým mladším sokům. „Pan prezident je dostatečně známý a mluví za něj jeho práce,“ vysvětlil mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček, proč se znovu kandidující Miloš Zeman rozhodl nechodit do televizních debat s protivníky, neodpovídat na nevyžádané otázky po smyslu jeho východní zahraniční politiky, o rodinném uspořádání či zdravotním stavu. A zlom v nasazení prezidenta-kandidáta nelze očekávat ani v horké fázi těsně před volbami. Hrad už s důvěrou v předvolební průzkumy popularity oznámil, že do otevřených debat nepůjde Zeman se svým soupeřem ani před druhým kolem volby. Jak a z čeho tedy odhadnout, co „všeobecně známý“ uchazeč pro zemi plánuje a jakými hodnotami se přitom chce řídit, zůstává v první řadě na pozornosti a výběru voličů.

Jen blbec to nevidí

Na náměstích při setkání prezidenta s lidmi z menších měst padají od jeho příznivců nejčastěji odpovědi, že „Zeman stojí na naší straně“. I minulý týden v Moravském Krumlově se lidé čekající na hlavu státu před hotelem Rokyten bavili o tom, jak je od Zemana ohleduplné, že za nimi jezdí, přestože trpí neuropatií a má bolavou nohu. „Natírá to všem těm Pražákům,“ přemýšlela nahlas starší paní představující se jako Věra, „co si žijí a nic než sebe nevidí. A nehraje si na nic lepšího, než jsme my, obyčejní lidi.“ Podobné hodnocení od jeho příznivců zní na všech místech země už pět let – Zeman stačil objet 320 malých měst a obcí. Co od něj jeho stoupenci čekají do budoucna? „Že bude pořád stejný, jaký je. Nikdo jiný za námi nejezdí,“ zní odpověď.

Zemanovy nepřetržité cesty po Česku mezi příznivce, kam se jen občas za všeobecného pískotu přítomných dostaví skupinky s nesouhlasnými transparenty, považují politologové i Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí za nepřiznanou kampaň, stejně jako billboardy s prezidentovým portrétem a nápisem „Zeman znovu“, které teď zaplavily Česko. Kdo tyhle poutače platí, se nejspíš občané nikdy nedozvědí – oficiálně je financuje spolek Přátelé Miloše Zemana, ale kudy se do kasy skomírajícího spolčení ty miliony dostaly a od koho, není povinností spolku zveřejnit. Zeman i lidé v jeho hradním týmu si čtou komentáře o možném napojení na peníze z Ruska a ponechávají je bez reakce.

Reklama
Reklama

Zhodnotit přesněji, co vlastně říká dosavadní Zemanova práce, by měl umět nejznámější Zemanův podporovatel, komik a lidový malíř František Ringo Čech, jehož prezident předloni ocenil medailí Za zásluhy o stát v oblasti kultury. „Jenom blbec nevidí Milošovy zásluhy za posledních pět let,“ říká na tu otázku Čech. „Proč by měl oznamovat, co zamýšlí, když všichni vidí jeho činy?“ No ale kterých činů prezidenta si tedy on sám nejvíce cení? „Dvě tři věci kdybych měl říct… Jak říkám, tak se může ptát jenom vůl. Vždyť je to jasné,“ rozmýšlí se umělec. Tak alespoň kdyby řekl jednu, tu nejdůležitější… „Jedna je málo, to by bylo daleko víc témat. No ale když jednu…“ odmlčí se. „Víte co, já nebudu nic připomínat, není to potřeba, zavolejte na Hrad, ať vám to řeknou tam,“ končí Čech rozhovor.

Na žádost o rozhovor s prezidentem, s některým z jeho poradců, o zprostředkování schůzky s první dámou Ivanou Zemanovou, která se na svém jediném veřejném vystoupení při ohlášení Zemanovy kandidatury svěřila s chutí stát svému muži po boku a být mu oporou a od té doby se po ní slehla zem, a taky o kontakt na dceru Kateřinu, jež stejnou chuť vyjádřila před minulou volbou, přichází z Hradu jediná informace: „Omezíme se na konstatování, že dcera pana prezidenta studuje vysokou školu v Londýně.“

Sdělení není potřeba, stačí nechat žít pohádku.

Tweetni to

Informace, které ještě před pár měsíci sporadicky unikaly z okolí prezidenta – a sice že manželství Zemana je už jen hrané pro veřejnost, že dcera v Londýně o kariéru otce ztratila zájem a že je Zeman zcela v područí svého poradce Martina Nejedlého, bývalého šéfa české odnože ruského Lukoilu, nelze zjistit přímým dotazem směřovaným k aktérům. Lidé s možností nahlížet do chodu prezidentského úřadu, kteří ještě před pár měsíci s médii o prezidentově působení více či méně ochotně hovořili, dnes zarytě mlčí s odůvodněním, že jakákoli neoficiální informace v médiích „se pak na Hradě ostře vyšetřuje“ – takže si na hovor u kávy s novinářem netroufnou.

„Takovou komunikaci klientům doporučujeme v případě krize, když mají nějaký šrám, když mají co skrývat,“ říká známý expert na reklamu, marketing a „řízení značek“ Tomáš Hrivnák. „Nebo jde o případy, kdy je značka reputačně závislá na tom, že se vypráví jen jedna verze jejího příběhu.“ Hrivnák má za to, že v případě Hradu a Miloše Zemana jde spíše o druhou možnost – o snahu mít prezidentův příběh pod kontrolou. Proto se podle Hrivnáka stal hlavním a vlastně jediným odbytištěm Zemanových myšlenek pořad Týden s prezidentem na TV Barrandov, kde „moderátor používá oslavnou rétoriku a dikci jako z padesátých let“. „Svobodná, profesionálně pracující média mu nic dobrého nepřinesou a Hrad to dobře ví. U Zemana nejde o to něco sdělovat, ale o udržování úspěšně zakotveného mýtu lidového dědečka, který nás zachrání. A není třeba ani formulovat, před čím vlastně,“ říká Tomáš Hrivnák.

Kouzla v televizi

Zemanův pohádkový mýtus, o němž marketingový expert mluví, se ve společnosti opravdu ujal – do jisté míry. Podle průzkumu agentur TNS Kantar a MEDIAN pro Českou televizi z listopadu 2017 je Zeman pro první kolo prezidentské volby favoritem – volební model mu přisuzuje zisk 41,5 procenta, na druhé příčce je kandidát Jiří Drahoš s 30,5 procenta, na třetím Michal Horáček s 16,5 procenta. Volební potenciál, tedy situace, kdy by pro Zemana hlasovali zatím nerozhodnutí voliči, kteří kromě něj zvažují i jiného kandidáta (což je důležité hlavně v druhém kole volby), už pro něj tak dobrý není. Autoři výzkumu upozorňují, že Miloš Zeman svůj potenciál v podstatě vytěžil, navýšil by se mu pouze o 2,5 procentního bodu. Jiří Drahoš i Michal Horáček by mohli získat ještě 10, respektive 12 procentních bodů. „Miloš Zeman má obecně velké jádro voličů a menší přijatelnost. V druhém kole ho tedy bude ohrožovat obecně přijatelný kandidát a velká volební účast,“ říká sociolog Daniel Prokop z agentury MEDIAN.

V průzkumu respondenti na Zemanovi nejvíce oceňovali, že je „vzdělaný a schopný“ (82 procent tázaných odpovědělo kladně), že je „silný a energický“ (69 procent) a „stojí na straně lidí, jako jste vy“ (58). Nejhůře dopadl v kategoriích „důstojný s chováním odpovídajícím prezidentskému úřadu“ (43), v kategorii „spojuje společnost“ (43) a „je zdravý a schopen dokončit prezidentské období“ (36).

O tom, co si lidé myslí o Zemanově neochotě předstoupit před ně stejně otevřeně jako ostatní kandidáti a účastnit se televizních debat s protikandidáty, zatím žádný průzkum dělán nebyl. „A není to ani pro jeho příznivce podstatné. To je jako chtít po pohádkovém mužíčkovi, který obdaruje v pohádce chasníka kouzelnými předměty, aby šel do televize vysvětlovat lidem, co plánuje pro svět,“ komentuje to Hrivnák. „To by bylo nepochopení žánru.“

Jak budeme volit

  • Voliči budou vybírat z devíti kandidátů: kromě mužů, představených na předchozích stránkách, se o funkci prezidenta uchází ještě manažer Vratislav Kulhánek, zbrojař Jiří Hynek a hudební producent Petr Hannig.
  • První kolo voleb se odehraje 12. a 13. ledna příštího roku. Hlasy se nijak nepřepočítávají a neexistuje žádná spodní mez nutné volební účasti. Pokud některý z kandidátů získá už v prvním kole víc než polovinu odevzdaných hlasů, je zvolen prezidentem. Vzhledem k dosavadním předvolebním průzkumům to ale není příliš pravděpodobné, a bude se tedy nejspíš konat i druhé kolo o čtrnáct dní později.
  • Do toho postupují pouze dva kandidáti s největším počtem hlasů z prvního kola. Vítězem druhého kola – a prezidentem – se stane kandidát, který získá více hlasů (opět tu není stanovena nejnižší nutná volební účast).
  • Nového (či staronového) prezidenta tedy budeme znát nejpozději 27. ledna večer. Inaugurace proběhne 8. března 2018.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte