O katalánském utrpení
Proč Španělsko a Evropa nemohou vyslyšet pláč Barcelony
Záběry a fotografie ze zásahu španělské policie proti účastníkům neústavního referenda o nezávislosti Katalánska vypadají ošklivě a pro Madrid nelichotivě. Proč přesně zvolil španělský premiér tak radikální postup, nebo zda se situace policistům vymkla z rukou, není jasné, jisté ale je, že stoupenci katalánské nezávislosti ani přesto nezískali příliš mnoho evropských sympatií. „Španělsko nikdo nebude poučovat o demokracii,“ odmítl například stesky svých katalánských kolegů v poslaneckém klubu Evropského parlamentu jejich šéf, belgický europoslanec Guy Verhofstadt. Za Madrid se, byť s kritikou násilného postupu, postavila i Evropská komise. Premiér Mariano Rajoy se kromě domácí podpory krále a tří hlavních stran může spolehnout také na pochopení Angely Merkel nebo Emmanuela Macrona. Katalánské separatisty naopak chápou spíše evropští potížisté – Nigel Farage, Viktor Orbán, ale také labouristický předák Jeremy Corbyn.
Politický úskok
Vysvětlení evropské zdrženlivosti je nasnadě. Katalánští nacionalisté sice vyhlášení referenda vydávají za navýsost ušlechtilý projev touhy po vyslyšení hlasu lidu, ve skutečnosti se však jedná o politický úskok. Jeho podstatou je skutečnost, že tamní separatistické strany nikdy v žádných volbách, a dokonce ani ve dvou neoficiálních referendech, nezískaly důvěryhodnou většinu, jež by vyhlášení samostatnosti dodávala legitimitu. Guy Verhofstadt šel vlastně ve své kritice „katalánských přátel“ ještě dál. „Moc dobře víte, proč jste v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
