Pod sukní normalizace
Fotografie Jana Jindry ukazují husákovskou realitu v nemilosrdně ostrém světle
Barem hotelu Jalta prochází jednadvacetiletý mladík v bílém hábitu s černým kloboukem. V ruce drží fotoaparát s bleskem a nesměle sleduje pitoreskní rej, který se na něj valí ze všech stran. V koši odpočívá prasátko čekající na kouzelníkův výstup, zmalovaná krasavice nad sklenkou sklepmistra vyhlíží kunčafty, na stole sedí varietní tanečnice v důchodovém věku a na parketu trsá pár převlečený za Manku s Rumcajsem.
Je Silvestr 1984 a Jan Jindra je v polovině prvního ročníku fotografického ateliéru na pražské FAMU. Ve škole dostal zadání přispět do kolektivního cyklu o Václavském náměstí. Zaujaly ho vývěsky s vybledlými fotkami artistů zvoucími do podzemí hotelu s pověstí centra zakázaných neřestí. Jindra během toho večera (a znovu následující rok) v Jaltě s povolením personálu pořizuje strhující černobílé snímky plné tesilového luxusu a veksláckého fanfarónství. Jeho dílo je unikátním pandánem k normalizační vizualitě, již si dnes veřejnost spojuje spíš s barevnou retro náladou seriálů a filmových komedií. Fotografický styl teď třiapadesátiletého autora je přesným opakem k uhlazeným krémovým tónům. Je až krutý, orgie husákovského hnusu snímá pomocí blesku, který nesmlouvavě vše ostří do poslední vrásky a poslední zátky od špatného vína.
„V osmdesátých letech jsem fotografoval lidi a situace, se kterými jsem…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
