Nejasný základ státu
Vláda se pokouší rozšířit definici toho, čemu by Češi mohli říkat rodina
Všichni tam patříme. Přesto se vůbec neshodneme na tom, co to vlastně je. Obsah pojmu „rodina“ má v praxi nekonečné množství variant a spor o to, zda má i nadále smysl preferovat jen jeden oficiální model, dnes hýbe českou společností i politikou. Debatu vyvolalo průlomové červnové rozhodnutí Ústavního soudu týkající se osvojování dětí lidmi žijícími v registrovaném partnerství a především nová definice rodiny, s níž přichází vládní koncepce rodinné politiky. Výsledek zatím nelze předjímat. Zároveň je nad slunce jasné, že pohled, který převáží, radikálně promění životy nás všech.
Správný model
Na to, že má být základem státu, opravdu nemáme nejzákladnější stavební jednotku společnosti příliš jasně definovanou. Pojem „rodina“ je zmiňován v ústavě a českých zákonech a některé činy „proti rodině“ jsou ze zákona trestány (bigamie či zanedbání péče o děti), obecně platnou charakteristiku ovšem v tuzemském právním řádu nenajdeme.
Potíž s jednoznačným vymezením rodiny měly i některé vládní materiály přímo věnované politice na její podporu: kupříkladu dvanáct let stará Národní zpráva o rodině z dílny ministerstva práce a sociálních věcí přiznává, že je „obtížné nalézt odpovídající definici rodiny“. A nakonec i Ústavní soud ve svém výše zmíněném rozhodnutí, jímž otevřel cestu lidem žijícím v registrovaném partnerství k osvojení dítěte, konstatoval, že se „nehodlá pokoušet o formulaci obecně platné a výstižné definice pojmu rodina“.
Koncepce rodinné politiky, kterou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
