Dopisy

Respekt 18/2016

Dopis prof. Pafka, reagující na komentář Petra Třešňáka Až dojdou muži, je klasickou ukázkou vytváření tzv. skleněného stropu, tedy neviditelných – protože neoficiálních – překážek pro kariérní uplatnění žen (automatický předpoklad těhotenství a „mateřské“, údajná snížená schopnost ustát rozhodovací pravomoci, stát několik hodin na operačním sále a sloužit noční služby atd.). Je mi líto, že taková vědecká kapacita argumentuje přesně stereotypy, které ženám znemožňují prosadit se na pracovních pozicích, k nimž mají sice formálně stejnou kvalifikaci jako muži, ale které jsou tradiční výsostnou doménou mužů. A tuto tristní situaci pak dokazuje tím, že ženy o příslušné posty údajně nemají zájem, protože si dobře uvědomují svůj „handicap“.

Reklama
Reklama

Pokud bychom přijali argumentaci prof. Pafka, pak by také platilo, že ženy tak nějak rozumně usoudily, že nemají dostatečné schopnosti uplatnit se v politice, a kvůli tomu se dobrovolně zříkají politických postů, protože jim přece nikdo v kandidatuře oficiálně nebrání. „Ženy přece samy vědí, proč mají tak malý zájem,“ abych citovala pana doktora Pafka. A tedy jen z tohoto důvodu se jejich zastoupení na všech politických úrovních dlouhodobě pohybuje kolem pouhých 20 procent, v exekutivě je toto číslo ještě řádově menší.

Samozřejmě že formální překážky v medicíně, politice ani jiných povoláních neexistují, ale opravdu si pan profesor myslí, že ženy se na zmíněné medicínské posty nehlásí jen proto, že usoudily, že na ně nemají dostatek schopností? Že samy sobě sebekriticky přiznaly, že nejsou schopny ustát rozhodovací pravomoci nebo čelit trestním oznámením (sic!)? Argumentačním faulem je i údajný důkaz o větší psychické labilitě žen doložený faktem, že pro deprese se léčí dvakrát více žen než mužů. Nevím, jak na medicíně, ale například při studiu dnes tak vysmívané sociologie (a dalších humanitních „pseudověd“) se o kauzálních klamech učí hned v prvním ročníku. Napadlo pana profesora, že pověstnou skrytou třetí proměnnou u jím uváděného statistického údaje mohou být právě genderové stereotypy, které ve společnosti posilují autority jeho typu a jež mužům brání přiznat sobě i svému okolí, že mají psychické problémy, a proto se raději z deprese oficiálně neléčí? A pokud by „psychické a emocionální problémy“ měly být vylučujícím faktorem pro výkon manažerských postů ve zdravotnictví, pak se pana doktora ptám, co si počít s poměrem 1 : 2 v neprospěch mužů v řadách závislých na alkoholu.

Barbora Skálová

Více dopisů k tématu žen ve zdravotnictví na www.respekt.cz/dopisy

Oprava

V článku Řádné vyhoštění studenta Ševcova v minulém čísle jsme omylem napsali, že když policie prošla jemu „zabavenou elektroniku, našla jedinou závadnou věc - jím natočené video z demonstrace na podporu anarchistů ve vazbě. (…) Na videu je mladík, který na otlučenou zeď ruzyňské věznice sprejuje nápisy.“

Správný popis situace je tento: Policie našla video se sprejerstvím na internetu, nikoli v elektronice Igora Ševcova. Také video v jeho počítači bylo stažené z internetu. Autorství zmíněných záběrů zároveň Igor Ševcov nepopírá.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte