0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Kontext9. 4. 20166 minut

Politika paměti

Polsko se vyrovnávalo se svou minulostí. Teď ji chce vláda znovu pohřbít.

Konflikt mezi polskou a židovskou stránkou příběhu. (Treblinka) • Autor: Profimedia, AKG

Dariusz Stola, obrýlený ředitel varšavského muzea dějin polských Židů Polin, vzpomíná na dobu, kdy se v polských knihkupectvích začaly objevovat regály s židovskou literaturou. „Myslel jsem si, že to zase zmizí,“ říká. Polsko se však během posledních dvou desetiletí stalo zemí, kde se o minulosti národa – a především o jeho vztahu ke třem milionům polských Židů, kteří byli zavražděni při holokaustu – velmi intenzivně diskutuje. V mnohých knihkupectvích jsou dnes oddělení polsko-židovské historie. A Polin se od svého otevření v roce 2013 stalo jedním z nejoblíbenějších muzeí v hlavním městě.

Tato diskuse je nyní ohrožena. Vypadá to, že polská vláda vedená radikální nacionalistickou stranou Právo a spravedlnost má v úmyslu diskusi o dějinách zpolitizovat – a dokonce ji kriminalizovat. Náměstek ministra spravedlnosti Patryk Jaki navrhl v únoru zakázat pod trestem pokuty nebo tří let vězení výraz „polské tábory smrti“.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Poláci toto slovní spojení nesnášejí, jelikož nepřesně naznačuje, že koncentrační tábory zřízené na půdě Polska, jako byly Osvětim-Březinka a Treblinka, spravovali Poláci, a ne Němci. Když to v projevu v roce 2012 řekl Barack Obama, předchozí polská vláda mu to vytkla. (Omluvil se.) Poláci už dlouho dávají přednost formulaci „nacistické tábory smrti v Němci okupovaném Polsku“.

Mnohé Poláky trápí pocit, že jsou vnímáni jako kolaboranti s Německem, říká Michael Schudrich, hlavní rabín země. Mnozí také poukazují na to, že kromě židovských obětí holokaustu…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc