Poslední stopy života
Vědci po sedmdesáti letech od konce války poprvé zdokumentovali a částečně rozklíčovali nápisy vytvořené židovskými vězni v průchodu bývalé pevnostní brány Poterna III v Terezíně. Vedoucí česko-německého projektu Ghettospuren.de je urbanistka Uta Fischerová.
Proč se čekalo s dokumentací rytin sedmdesát let?
Pevnost se po odchodu armády otevřela až v roce 2005, potom se na systematický průzkum pozůstatků z doby ghetta hledaly peníze. Mnohé stopy jsou tak dnes v důsledku renovací, zvětrávání či vandalismu ohroženy, proto se je od roku 2012 snažíme za podpory českých i německých institucí dokumentovat a tím je aspoň v této formě zachránit.
Poterna III bývala historickou pevnostní bránou. Co vedlo vězně k tomu, že tvořili právě zde?
Přesně to nevíme, neexistují žádné zdroje a zatím se nepřihlásil žádný očitý svědek. Šlo o jeden z východů z bývalého ghetta, který podle SS skýtal riziko útěku. Byl tedy uzavřen a hlídán, mimo jiné i strážnými z řad židovské samosprávy. Rytinami si na hlídkách zřejmě krátili dlouhou chvíli. Vznikly na pískovcovém podkladu, který je poměrně měkký, takže jim stačil třeba hřebík.
Jaké byly nejčastější náměty?
Šlo především o iniciály, jména, místa a roky. Nacházejí se tu i symboly židovské víry jako chanukový svícen, jde ale spíš o výjimky. Pozoruhodná je série portrétů, jež zřejmě znázorňují členy stráže ghetta, a nejpůsobivější je výsek jižní stěny, který je koncipován jako památník. Zřejmě po sobě vězni chtěli nechat vzpomínku na utrpení v Terezíně – a co se hodí lépe než kámen, symbol věčnosti?
Nakolik pro ně bylo nebezpečné vyrývat do zdi tváře strážných?
Ta otázka mi také vrtá hlavou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
