Když čas jako by ani neexistoval
Fotografka Iren Stehli zachytila čtvrtstoletí života své kamarádky Libuny
Potkaly se náhodně před čtyřiceti lety. Začínající studentka fotografie na pražské FAMU a mladičká uklízečka kolejní ubytovny spolu následně prožily soustavně i nárazově spoustu setkání a událostí. Fotografce Iren Stehli (62) z toho vyšlo přes osmdesát tisíc černobílých snímků, několik výstav, publikace a teď i retrospektiva. Pod názvem Libuna a jiné eseje je k vidění Domě fotografie Galerie hl. města Prahy.
Třísetstránková publikace, jež výstavu doprovází, vyšla poprvé před jedenácti lety. Příběh romské dívky Libuny Sivákové tehdy objel v podobě téhle knihy a výstavy Curych, Berlín i New York. Skvěle vytištěná monografie se nevyprodala, a tak ji nyní nakladatelství Torst doplnilo o český překlad a znovu dodalo na pulty.
Z bufetu na Žižkov


Dcera švýcarského otce a české matky odmaturovala v Curychu, ale v devatenácti osud zavál Iren Stehli do Prahy. V roce 1972, kdy spousta Čechoslováků přemýšlí, jak se dostat skrz zadrátovanou hranici, volí (protože se tu zamiluje) opačnou cestu. V Praze začne studovat slavistiku a poté, co se díky kamarádce seznámí s magickou temnou komorou, se přihlásí na FAMU. Filmová a televizní fakulta tehdy prochází zásadním zlomem, který u nás ovlivní vývoj a vztah k fotografii na desítky let. Teoretik Ján Šmok prosadí, aby původně okrajový obor na škole získal vlastní specializaci – a v době jejího příchodu i samostatnou katedru. Čechošvýcarka tu potká nejen Šmoka, ale hlavně svého tvůrčího guru,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.



















