Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Fokus Hnutí ANO

Ano, jsem vzorný straník

Babišovo hnutí chce oficiálně testovat loajalitu svých budoucích lídrů

Aby se nám nikdo neurval ze řetězu. (Faltýnek)
Aby se nám nikdo neurval ze řetězu. (Faltýnek) • Autor: Milan Jaroš

Před blížícími se krajskými volbami přišlo vládní hnutí ANO s novinkou, která zatím nemá ve světě demokratické politiky obdoby. Chce, aby lidé, dřív než budou zapsáni na kandidátku, prošli psychotesty. Nápad prosazují předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek a brněnský primátor Petr Vokřál. „Snížíme tím riziko, že se někdo z kandidátů osobnostně urve ze řetězu,“ vysvětluje smysl novinky Vokřál. „Celá řada vynálezů pochází z Česka, třeba dáme světu po kontaktních čočkách i tohle.“ Je to nadsázka a je fakt, že svět zrovna po této novince asi neskočí. Testování politiků má totiž spoustu „ale“.

Jako manažeři

Na první pohled má nápad, se kterým přišli na poslední schůzi třináctičlenného předsednictva ANO místopředsedové Faltýnek a Vokřál, svou logiku. Hnutí má za sebou patálie v Českých Budějovicích a Ústí nad Labem – padli tu jeho primátoři, protože i část politiků ANO zvedla ruku pro jejich odvolání. První místopředseda Faltýnek si od psychologických testů slibuje, že neloajální a rebelské typy dopředu odhalí a zabrání tomu, aby se podobné „puče“ opakovaly.

Faltýnek i Vokřál zároveň argumentují tím, že psychotesty jsou běžná součást výběrových řízení pro manažery a zaměstnance, tak proč to nerozšířit také na politiky. Vokřál, někdejší ředitel společnosti A.S.A. pro střední a východní Evropu (zabývá se nakládáním s odpady), mluví o „přirozené logice“. „Neumím si představit, že bychom do klíčové pozice vybrali někoho bez testu,“ vzpomíná na dobu ve firmě a podobné je to pod jeho vedením i na brněnském magistrátu. „Každý vedoucí oddělení či odboru musí projít testy toho, jak se bude chovat v zátěži, jaké má komunikační a sociální schopnosti. Tím spíš by jimi měli projít budoucí hejtmani a jejich náměstci, kteří pak budou úředníky řídit.“

Reklama
Reklama

Politici ale nejsou úředníci – a prakticky se nelze shodnout na tom, které vlastnosti jsou v této kreativní disciplíně důležité. Vokřálův pohled prostě předpokládá jednoduchost, jež v reálném světě neexistuje. „Loajalita se testuje špatně,“ říká šéfka personální agentury T&CC Barbora Daňková. „Jsou typy osobností, které víc ctí pravidla a hodnoty a jednají čestněji. Ale co když strana nebude naplňovat svůj program nebo se bude chovat špatně? Právě tihle lidé jí zřejmě loajalitu vypovědí jako první.“

Hnutí ANO nemluví o psychotestech poprvé. Právě s agenturou T&CC už jednalo před třemi lety krátce po svém vzniku. Tehdy zvažovalo, že testem projdou všichni zájemci o členství, nakonec však plán vyšuměl. „Hnutí by nejdřív muselo definovat, kdo je dobrý straník,“ popisuje úskalí Daňková a nastiňuje dvě mezní možnosti: „Je to člověk, který je schopen uvažovat strategicky, má dlouhodobé cíle, srozumitelně komunikuje a umí přesvědčit lidi? Nebo se od něj chce, aby byl kolečkem v soukolí?“ Teprve s takovým zadáním, s definicí dobrého straníka, by se Daňkové agentura mohla pustit do práce. ANO ji ale nikdy nedodalo.

Vy se neznáte?

Podobně se věci mají také nyní. „Detaily jsme zatím neřešili,“ připouští Vokřál. Po prázdninách se podle něj zástupci hnutí sejdou s odborníky a budou se jich ptát, jakou baterii testů by jim doporučili. Předtím však musí říct, co chtějí osobnostním testem zjistit.

„Kandidáti by měli být týmoví hráči, dokázat pracovat v zátěži, rychle se rozhodovat, měli by umět komunikovat, prezentovat svůj názor, umět vyjednávat, držet svůj názor a zároveň respektovat mínění druhých,“ říká Vokřál. Takové věci samozřejmě psychologové zjistit dovedou, Marka Preisse z Národního ústavu duševního zdraví však překvapuje, proč by se na ně hnutí mělo ptát. Domnívá se totiž, že lépe než dotazník, případně osobní rozhovor a týmové psychologické hry o nich vypovídá reálný život. Kdo jiný než kolegové z hnutí by se měli navzájem z tohoto pohledu dobře znát? Psychologové zároveň namítají, že politická strana není firma, kde se o práci ucházejí lidé, které ostatní neznají. Naopak, její podstatou by mělo být, že je otevřená všem a směrem vzhůru vytlačuje ty, kdo něčím zaujali a v každodenním životě se osvědčili.

Jenže všichni vědí, že ANO funguje trochu jinak. Jako příklad může posloužit zmíněné Ústí nad Labem, kvůli němuž jsou testy na pořadu dne. Problémy tady vyvřely na povrch na konci června ve chvíli, kdy se část zastupitelů ANO spojila s ODS, ČSSD a komunisty a svrhla svoji pohodlnou vládu s uskupením PRO! Ústí podnikatele Martina Hausenblase. Jenže odpor části členů ANO proti tehdejšímu oblastnímu předsedovi Pavlu Štěpařovi (kterého svrhli spolu s primátorem) bublal prakticky od založení ústecké buňky. Kolegové mu vyčítali, že ignoruje demokratické mechanismy – například odmítá přijmout nové členy, ačkoli se na nich většina shodla – a s podporou centrálního vedení si jen upevňuje moc. Štěpařovi kritici se ale se zlou potázali, hnutí ústeckou místopředsedkyni Helenu Šutryovou a další dva vzpurné členy jednoduše vyloučilo. Tím se poměr sil v buňce, která měla pouze pár členů, rázem změnil ve Štěpařův prospěch.

Psychologové namítají, že politická strana není firma, kde se o práci ucházejí lidé, které ostatní neznají.

Tweetni to

Vyloučení členové se víc než rok marně snažili, aby jim někdo sdělil důvod vyhazovu. Kontaktovali všechny členy předsednictva a také smírčí a rozhodčí komisi, opakovaně však slyšeli vágní odpovědi – kvůli porušení stanov a morálního kodexu hnutí. Nakonec nechali věc být. Důvody vyloučení nezná ani bývalý předseda rozhodčí a smírčí komise ANO Milan Hulík. Neměl prý čas je zjišťovat, jeho komise se totiž rychle rozpadla, většina jejích členů ANO opustila. A na začátku letošního roku vystoupil z vlaku kvůli příliš autoritářskému přístupu centra také někdejší advokát Hulík (známý tím, že kdysi obhajoval zdejší disidenty).

Ústecký exkurz umožňuje pochopit, proč předsednictvo hnutí ANO prahne po psychotestech. Když se nechce spoléhat na regiony a jejich znalost kandidátů, je svým způsobem skutečně v situaci vedení firmy, která najímá nové lidi a nic moc o nich neví.

Choulostivé informace

Nadšení pro psychotesty ale není ani v Praze jednoznačné. „Vnímám spíš jejich úskalí,“ přiznává někdejší komentátor, dnes poslanec Martin Komárek. „Už vidím, jak na nás opozice útočí, že chceme lidi fízlovat a kdo ví, jestli výsledky testů nefalšujeme, a kdo ví, které komputery jaké firmy je vyhodnocují.“

Jinou věcí je námitka, že psychotesty jsou velmi silnou zbraní – v negativním slova smyslu. Pokud člověk odpoví zcela upřímně, dává v některých případech z ruky zneužitelné informace o svých závislostech či psychických problémech. Jak chce vlastně ANO zajistit, aby hnutí nemohlo své kandidáty s dotazníky v ruce vydírat? „To si musí přebrat každý sám v sobě, já osobně nemám problém se testování podrobit, a kdyby mě chtěl někdo vydírat, uměl bych se bránit,“ říká Vokřál. Zůstanou dotazníky v šuplíku psychologů, nebo je od nich hnutí bude chtít? „Předpokládám, že data budou přístupná jen psychologům,“ odpovídá Vokřál. „Je to ale jen můj osobní názor, s kolegy jsme o tom zatím nedebatovali.“

Zároveň může být test snadným zdůvodněním, proč na kandidátce nemá být někdo, kdo se vedení jednoduše nelíbí. Kvůli ochraně osobních údajů nikdo nemůže chtít, aby ho předsednictvo dalo na stůl, a kvůli jeho obsahu se do toho zas nemusí chtít testovanému. Vysvětlení, že kdosi nemůže kandidovat kvůli tomu, co o něm prozradil test, může přitom znít uším veřejnosti věrohodně a chvályhodně. „Nemá to být nástroj k eliminaci nepohodlných, to v žádném případě,“ oponuje Vokřál. „To je velmi hraniční pohled.“

Faktem je, že jeden místní precedens existuje: psychotesty v politice zkoušel někdejší předseda Věcí veřejných Vít Bárta. Poslankyně Kristýna Kočí – poté co se s Bártou rozkmotřila – popsala, že nešlo o psychodiagnostiku, ale o snahu zjistit, co na koho platí – jestli peníze, dárky, nebo funkce.

Zda se psychotesty rozjedou na druhý pokus v Babišově hnutí, zatím není jasné. „Byl to jen takový nápad, který na předsednictvu padl,“ říká opatrně ministr životního prostředí Richard Brabec. „Nemyslím, že je o něm rozhodnuto.“ Místopředseda Jan Volný plán bagatelizuje: „Bylo to řečeno spíše s nadsázkou.“ A Martin Komárek upozorňuje, že by se musely měnit stanovy hnutí – o jejich změně nemůže rozhodnout předsednictvo, ale celý sněm.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte