Ústecké děti dostaly před koncem školního roku nečekanou atrakci. Stát suchýma nohama přímo uprostřed koryta Labe je zvláštní zážitek a návštěvu dočasného klikatého poloostrova si leckdo nenechal ujít. Nad hlavou starý železniční most, po pravé straně líné laguny a po levé řeka v úzkém korytu, kde se voda žene silným proudem. Pohled na obnažené dno největší české řeky v severočeské metropoli je navíc příjemné překvapení: kromě několika naplavených starých pneumatik se návštěvník brodí jen tmavým pískem, oblázky a tisíci drobných perleťových mušliček.
V nedalekém přístavu tahle idyla, která byla k vidění naposledy před jedenácti lety, nikoho nedojímá. Od 11. června mohou do Ústí nad Labem či Děčína plout jen lodě s výtlakem do sedmdesáti centimetrů. Tedy nanejvýš velká kánoe nebo šlapadlo. Nákladní doprava stojí a na vlhčí časy čeká zboží za stovky milionů korun. Pokud si už nenašlo jinou cestu.
Nezvyklé panoráma města, zvědavost jeho obyvatel a starosti tamních speditérů jsou jen nejviditelnější příznaky mnohem širšího fenoménu: v Čechách a na Moravě je málo vody.
Osudové vlnění
Na první pohled to tak přitom nevypadá. Jen málokde se řeky a nádrže stahují do úzkých koryt nebo louží, jako tomu bylo minulý týden v Ústí nad Labem. Ani tuzemská zeleň očividně neschne a nežloutne. Pohled na mapy hydrometeorologů však ukazuje, že ve většině místních řek a říček teče mnohem méně vody, než je v červnu obvyklé, a některé vskutku vysychají (viz mapku). A z map podzemních vod můžeme číst, že drtivá většina přírodních podzemních zásobáren je poloprázdná a jejich hladina dál klesá. Zelené stromy a louky znamenají, že vrchní vrstva půdy s vodou jakž takž vyžívá, ale hlouběji už prakticky žádná není.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
