V úterních prezidentských volbách nestojí Američané před snadným rozhodnutím. Ani jeden z letošních kandidátů nenabízí dostatečně srozumitelnou a odvážnou vizi, jak nejdůležitější zemi demokratického světa dostat z jejích problémů. Reformní snahy Baracka Obamy nejsou dostatečně ambiciózní a především není silným vůdcem, který by dokázal zemi spojit a provést obtížnou dobou. Mitt Romney zase nabízí recepty podobné těm, jež Spojené státy do krize přivedly, a navíc své návrhy v průběhu kampaně velmi rychle mění. Američané se rozhodují mezi průměrným prezidentem a mužem, jehož postoje nejsou čitelné a předvídatelné.
Středoevropana na amerických volbách nejvíce zajímá zahraniční politika, domácí voliči to ale vidí opačně a podle toho také vypadá nabídka. Během debaty věnované dění v zahraničí Mitt Romney s Barackem Obamou hovořili o krizi okolo Íránu, vzestupu Číny, ukončení války v Afghánistánu a boji proti al-Káidě a v podstatě na všem se shodovali. Naopak slovo Evropa zaznělo jednou (z úst současného prezidenta), změna klimatu nebo Rusko se pak ocitly zcela mimo pozornost obou kandidátů.
Pravdou je, že americká zahraniční politika vykazuje mnohem větší kontinuitu, než by se z rétoriky politiků mohlo zdát, jediným skutečným vybočením z& …
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Píše se další kapitola OSN
V roce 2025 oslavila Organizace spojených národů osmdesát let od svého vzniku. Předsedkyně Valného shromáždění se zamýšlí nad prací organizace v minulosti a nad výzvami, kterým bude čelit v dalším desetiletí své existence.
