0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Agenda14. 10. 20127 minut

Přísně tajná vize

Jak se pátrá po tom, co se bude stavět za našimi humny

40 A jaros R42 2012 • Autor: Respekt

Historik Jakub Jareš se poslední měsíc rozhodně netrápí otázkou, co s volnými víkendy. Každou sobotu vstává kolem osmé, naplní batoh letáky a ty pak celý den rozdává na konečné metra v pražských Dejvicích lidem, kteří přicházejí na místní farmářské trhy. Na třetinu seskládané papíry formátu A4 nesou jednoduchou informaci: je na nich vytištěná fotomapa dejvického centrálního Vítězného náměstí – místní mu říkají „Kulaťák“ – se šesti červeně vybarvenými plochami, které označují zatím nezastavěná místa. A k tomu pár řádek o tom, co tu má vyrůst: na místě nedalekého parku třeba osmipatrové „administrativně-obchodní centrum“ těžařské firmy Czech Coal. Volná plocha, kde dnes postávají farmáři, má zase zmizet pod „nákupní galerií“ pražského developera Sekyra Group.

Jakub Jareš už rozdal osm set takových letáků a hodlá v tom pokračovat, dokud se nezbaví celého třítisícového nákladu. Tento člen místních opozičních zelených je přesvědčen o tom, že radnice ovládaná koalicí ODS a ČSSD o plánované výstavbě na jedněch z nejlukrativnějších pozemků Prahy občany vůbec neinformuje. A neopomene to také zdůraznit každému, kdo je ochotný dát se s ním do řeči. Letáky mají tuhle informační díru zaplnit. Jedním rychlým pohledem se z nich člověk dozví, co se v okolí přibližně chystá; detailnější informace si pak může dohledat na webu zelených.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Jakub Jareš dával tohle všechno dohromady půl roku. Zhruba tolik času spolykalo bádání v archivech, obchodních smlouvách a hledání na internetu. Naznačené množství práce přesně ilustruje, jak složité může být v době vyspělých informačních technologií získat přehled o tom, co má podle plánů místních politiků vyrůst za „vaším“ dvorkem.

Je to v archivu

Dejvický Kulaťák patří k zásadním veřejným prostorům hlavního města. V jednotném a monumentálním stylu ho navrhl uznávaný meziválečný urbanista Antonín Engel. Projekt se ale nepodařilo dotáhnout do konce, dnes z něj stojí jen dvě třetiny a prostoru dominuje rušná křižovatka. I tak podle anket slouží místním obyvatelům jako hlavní místo setkávání a na volných nezastavěných plochách se pravidelně konají akce, od trhů, přes předvolební kampaně až po dětské dny. Čas od času se proto zvednou hlasy, že by měla městská část představit jasnou vizi, jak s unikátním a oblíbeným prostorem naložit. Naposledy to udělala letos v únoru opoziční zastupitelka zelených Petra Kolínská při interpelacích na zastupitelstvu. Radní zodpovědný za územní rozvoj Věroslav Gebouský (ODS) jí potom odpověděl, že městská část už „jasnou vizi“ má v podobě urbanistické studie zpracované před deseti lety. Když ale pak chtěla zastupitelka dokument získat, odpověděla jí zodpovědná úřednice, že je někde ztracený v archivu, který se ještě nepodařilo uspořádat po stěhování úřadu.

Jakmile se tahle informace dostala k Jakubu Jarešovi, rozhodl se, že se pokusí získat co nejvíc informací o tom, co se na náměstí reálně chystá, alespoň vlastními silami. Kritika nejrůznějších developerských projektů patří k tradiční agendě zelených po celé Praze. „A byla by ostuda, kdybychom zrovna my zůstali pozadu,“ vysvětluje mladý doktorand historie Jareš svoji motivaci. „Navíc mě tyhle urbanistické věci zajímají.“

Začal tím nejjednodušším. Rozklikl stránky městské části a zadal heslo „Vítězné náměstí“. Vypadlo na něj ale několik odstavců o historii místa a pozvánky na veřejné akce. Tak se rozhodl prozkoumat usnesení radních a zastupitelů, kteří musí všechny významné stavby posoudit a vyjádřit se k nim. Jenomže aby našel, co potřeboval, musel by znát konkrétní datum, kdy se politici k danému projektu vyjadřovali, nebo přesný název projednávaného bodu. Většina projektů  byla projednaná před mnoha lety a přesná data ani názvy jednacích bodů si už nikdo nepamatoval. Tak zadával nazdařbůh do Googlu různé kombinace slov „projekty Vítězné náměstí“ a teprve tehdy narazil na zlatou žílu. Vyhledávač ho navedl na stránky ministerstva životního prostředí, kde jsou shromážděné ze zákona povinné studie posuzující vliv velkých staveb na životní prostředí. „Tam je všechno. Čísla pozemků, počty pater, počet garáží a dobře se v tom vyhledává. Dneska už bych šel pro základní informace rovnou tam,“ říká. To všechno byl ale teprve začátek. Jakub Jareš musel jít do obchodního rejstříku, aby se dozvěděl, kdo za chystanými projekty vlastně stojí. Například zjistil, že společnost s názvem IVG ČR vlastní těžařská firma Czech Coal. A že pronájem pozemku, kde má stavět, snížila městská část před dvěma lety z patnácti milionů ročně na osm milionů ročně s oficiálním odůvodněním, že tak chce developerovi ulehčit ve finanční krizi. To je silný argument. Jarešovi však vadí, že ve finále Czech Coal platí mnohem méně, než v soutěži nabízeli konkurenti, které papírově „přeplatil“.

A především: o tomhle všem by se podle Jareše mělo debatovat veřejně. Což není nijak jednoduché. „Nejdřív stojíte před obrovským balíkem informací a vlastně ani nevíte, co hledáte. Teprve po mnoha týdnech práce se vám ta mozaika začne skládat,“ líčí Jareš. Jemu osobně pomohla především zkušenost historika zvyklého bádat v nepřehledných archivech, dostatek volného času a praxe bývalého novináře, který ví, jak spleť informací zjednodušit do srozumitelného vzkazu. Ten zní asi takto: Na nejlukrativnějších pozemcích naší čtvrti mají vyrůst obrovské stavby, město uzavírá nevýhodné smlouvy a my bychom se o to měli víc zajímat.

Zlepšíme se. Slibujeme

Letáková akce začíná přinášet výsledky. Všimla si jí lokální média a Jakub Jareš teď plánuje veřejné debaty, kam chce pozvat zástupce radnice, developerů i občany, a doufá, že se tak podaří v plánovaných stavbách snížit počet kanceláří třeba ve prospěch veřejného prostoru, kde by se lidé mohli scházet. Radnice aktivitu zelených odmítá s tím, že je to pouze snaha o zviditelnění konkurenční strany. „Není pravda, že o výstavbě neinformujeme,“ říká radní Věroslav Gebouský a odkazuje na usnesení rady a zastupitelstva, která jsou veřejně přístupná na internetu. „Já se v nich orientuju dobře,“ vyřizuje námitku, že pro normálního smrtelníka jsou chaoticky zveřejněné informace k ničemu. Zároveň se ale věci mění. Představitelé městské části se zaklínají, že to nemá nic společného s kampaní zelených a vše se děje na základě „přání občanů“. Městská část dnes každopádně předělává své internetové stránky. V porovnání s oceňovanými weby Semil či Černošic, které občany „na první klik“ navádějí na podstatné informace (územní plán, projekty, dotace nebo smlouvy), je web Prahy 6 zatím opravdu hodně nepřehledný. Zároveň radnice do měsíce otevře velkou výstavu, jež bude podrobně informovat o všech velkých stavebních projektech na Praze 6. Podobné akce dělala už v minulosti, ale jenom jednorázově, a dokumenty pak nebylo možné dohledat na internetu. „Teď už je určitě na internet pověsíme,“ slibuje starostka Marie Kousalíková (ODS). 


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].