Divadelní liga mistrů
Festival německého jazyka nabízí českému prostředí kruté srovnání
Je to událost, kterou lze označit za jeden ze základních bodů celé domácí divadelní sezony. Pražský divadelní festival německého jazyka se totiž v průběhu šestnácti let své existence vypracoval do pozice zásadního zdroje inspirace a současně vzoru, jímž je poměřováno české divadlo: v poněkud zápecnické komunitě vytváří podzimní várka německojazyčných inscenací představu o tom, jak vypadá a kam se ubírá moderní světové divadlo.
To má své klady i zápory. Konkrétní festivalové tituly zdaleka ne vždy vzbuzují bezvýhradné nadšení a inspirace občas končí u pouhého opičení se po módních vlnách cloumajících zahraničním prostředím. Leckomu také uniká, že německojazyčná oblast nepředstavuje celý divadelní svět a už vůbec ne celé moderní divadlo. Nemluvě o tom, že festivalový program je pouhou výsečí, určenou vkusem a preferencemi dramaturgů. Výmluvné je, že nesouhlas s výběrem příliš výstředních a módních inscenací vedl před čtyřmi lety k odchodu zakladatele festivalu Pavla Kohouta.
Ale to jsou pouhé vady na kráse. Možnost přímého porovnání kvalitních německých, rakouských a švýcarských inscenací s českou divadelní tvorbou je stejně užitečná, jako když si zdejší fotbalové kluby zahrají Ligu mistrů. Navzdory tomu, že to může být docela kruté. Právě takové srovnání…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
