ÚDĚL MARKA DALÍKA

RESPEKT 23/11

Virtuální realita, zdá se, nemá hranic. Během několika posledních let vešlo ve známost, že jsem významnou osobou spojenou s projektem paroplynové elektrárny v ústecké čtvrti Úžín, že jsem zakladatelem tohoto projektu, tedy jeho „otcem“, a nyní dokonce vyšlo najevo, že jsem tento svůj, tedy „Veverkův projekt“, prodal šéfovi ČEZ Martinu Romanovi za nějakých dvě stě milionů korun. To vše se v médiích odehrálo bez jakéhokoli mého vlastního přičinění. Nic z toho se totiž ve skutečnosti nestalo. A protože jsem v tomto příběhu klíčovou virtuální postavou, soudím, že je načase se podělit o to, jak to bylo ve skutečnosti.

Stručná verze skutečného příběhu zní, že jsem v projektu elektrárny Úžín skutečně krátkou dobu – asi dva roky – působil. Od roku 1999 jsem však v projektu elektrárny fakticky nefungoval a v témže roce jsem prodal své akcie, ale rozhodně to nebylo společnosti ČEZ.

Ve světle těchto faktů bych mohl vylíčit svůj obsáhlejší příběh o Úžíně, jenže již vytvořený virtuální obraz mne svádí k popírání toho, co všechno se ve skutečnosti nestalo. Tak třeba – nejsem drobným severomoravským podnikatelem a nebyl jsem jím ani na podzim roku 1997, kdy jsem měl doprovázet šéfa Chemapolu Junka na obhlídce před ruinou svítiplynové elektrárny v Úžíně. Pocházím totiž z Prahy. Pana Junka jsem tehdy neznal. Nikdy jsem se s ním nesetkal. A také vím zcela jistě, že Junek rozhodně nebyl mezi zakladateli akciové společnosti Elektrárna Úžín, vzniklé na konci roku 1997.

Ostatně s projektem na výstavbu paroplynové elektrárny v Úžíně jsem se seznámil až ve výše zmíněném roce, tedy až rok poté, co získal od města Ústí nad Labem stavební povolení. Na to, že mám být otcem projektu, je to poněkud pozdě… Některé z informátorů médií zřejmě šálí jejich vlastní paměť, protože ve svých „svědectvích“ kupí nesmysl na nesmysl, jako třeba, že jsem v polovině devadesátých let zprivatizoval Palivový kombinát (podnik a pozemky) v ústeckém Úžíně nebo že jsem jednal se společnostmi ČEZ a Gazprom o prodeji elektrárny. Skutečností je, že nešlo o Gazprom, nýbrž o společnost Gazinvest, s níž se vedla jednání o dodávce plynu. A společnosti ČEZ nebyla nabízena k prodeji elektrárna, nýbrž odběr v ní vyrobené elektrické energie. A tak bych mohl pokračovat…

Myslím, že je namístě zopakovat, že své akcie projektu elektrárny jsem prodal jinému subjektu dávno předtím, než se ČEZ rozhodl projekt koupit. Víc dodávat není třeba.

Ing. Jaroslav Veverka

 

 

ODPOVĚĎ NA NENÁVIST

RESPEKT 31/11

Děkuji vám za zpravodajství o útocích v Norsku, především pak za článek Tomáše Sachra.

Chtěla bych jen vyjádřit určité výhrady k vašemu českému pojmenování norské sociálnědemokratické strany. Název Norská dělnická strana, který používají i jiná česká média, nešťastně evokuje nechvalně proslulou českou Dělnickou stranu, která se ale nachází na opačné straně politického spektra. Je dobře, že autor článku alespoň upřesňuje, že se jedná o stranu levicovou.

Strana se norsky jmenuje Arbeiderpartiet, což samozřejmě lze interpretovat jako „dělnická strana“, ale také jako „strana pracujících“ či „strana dělnictva“ apod. Možná by ale stálo za to ji v češtině pojmenovat prostě norskou sociální demokracií a vystihnout tak jednoduše (byť zjednodušeně) její podstatu. Pokud to nečiníte z důvodu, aby si čeští čtenáři nespojovali norskou sociální demokracii s tuzemskou, je to škoda, protože na sociální demokracii jako takové nic špatného není a Vaši čtenáři levicového ražení by mohli po ČSSD začít vyžadovat, aby se svým norským protějškem inspirovala. U české Dělnické strany tuto inspiraci bohužel nepředpokládám.

Daniela Mrázová,
nordistka

 

 

REZERVY MÁME NA 15 MINUT

RESPEKT 32/11

Česká národní banka se rozhodně ohrazuje proti vyjádřením Oldřicha Dědka zveřejněným týdeníkem Respekt v rozhovoru s titulkem „Rezervy máme na 15 minut“ ve vydání 8. srpna 2011. Bývalý viceguvernér ČNB zavádějícím způsobem nekorektně zhodnotil současný stav devizových rezerv ČNB a schopnost ČNB reagovat na výkyvy kurzu koruny.

Už odkaz opuštění fixního kurzového režimu v roce 1997 popisuje O. Dědek – navzdory tomu, že v rozhovoru zdůrazňuje svou zkušenost z ČNB z tohoto období – zcela bez ohledu na tehdejší realitu. Už proto, že tato událost byla jedinou situací, ve které za celou historii ČNB intervenovala na podporu české koruny, připomínáme, že v roce 1997 intervenovala ČNB po dobu takřka dvou týdnů zhruba s pětinou svých tehdejších rezerv. Dnešní rezervy ČNB jsou zhruba čtyřnásobkem rezerv z roku 1997. Situaci, ve které by ČNB mohla během čtvrthodiny či třeba během pár dnů ztratit v intervencích celé své rezervy, si tedy mohl O. Dědek představit, pouze pokud ignoroval jak svou zkušenost z roku 1997, tak především elementární fakta o relativním poměru rezerv ČNB vůči relevantním finančním trhům.

Intervenční síla ČNB je tedy dostatečná a obavy, že hrozí kolaps koruny z důvodu neschopnosti ČNB plnit tuto svou funkci, nesmyslné. Navíc je třeba zdůraznit, že měnové otřesy roku 1997 byly způsobeny zcela neadekvátním rámcem měnové politiky, který již v té době představoval učebnicovou a vnějším tlakem nevynucenou chybu tehdejších měnových autorit. Jako takový musel být poté, co trhy tuto situaci díky nezdravému vývoji mnoha makroekonomických indikátorů rozpoznaly, opuštěn.

Současná měnová politika ČNB ovšem působí zřetelně stabilizujícím způsobem a nevytváří systémově slabá místa, kvůli kterým by se česká měna vůbec měla stát terčem útoku. Makroekonomická situace v ČR je považována za v evropském prostředí jednu z nejzdravějších, což prokazuje mimo jiné kombinace dlouhodobě posilující měny, nízké inflace a mimořádně zdravých hodnot zahraničněobchodních toků s vysokou, a mezi vyspělými ekonomikami dneška dosti unikátní, robustností českého finančního systému.

Současný režim „volně plovoucího kurzu“ ani nezavazuje centrální banku jakkoli odpovídat na případný útok na korunu devizovými intervencemi, nízká a stabilní inflace umožňuje centrální bance adekvátně reagovat úrokovými sazbami. Nedávná historie – finanční krize v 2008, hospodářská krize 2009 a tak dále – byla testem, který ukázal jednak na neoprávněnost očekávání útoků a jednak na schopnost finančního systému a měnové politiky vypořádat se s externími šoky bez nutnosti intervence. 

Tomáš Zimmermann,
odbor komunikace ČNB

 

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte