Moře v českém mrazáku
Vánočního kapra v mnoha domácnostech střídají módnější a chutnější mořské ryby. Některé je ale lepší nejíst. Jsou totiž na vymření.

Sushi sashimi je japonská delikatesa, rýže s malým kouskem syrového, sytě červeného a velmi jemného masa z tuňáka. Už i Češi si ji oblíbili a na tuhle a další lahůdky se do Česka dovezou ročně asi čtyři tuny tuňáka a dalších dvacet šest tun tuňákových filetů. Jenže tuňák patří k jednomu z nejohroženějších druhů zvířat na Zemi.


„Když člověk stojí u regálu a vidí, že ten živočich, kterého chce jíst, možná za pět let nebude vůbec existovat, mělo by mu to minimálně přijít divné,“
říká Lukáš Pokorný. On sám si řekl, že za těchto okolností tuňáka jíst nechce. A založil na Facebooku skupinu Odmítám jíst a kupovat maso z tuňáka.
Lukáš Pokorný pracuje na ministerstvu životního prostředí, takže o ekologických problémech ví dost na to, aby k nim nechtěl dál přispívat. Třicetiletý úředník o sobě říká, že je „osmdesátiprocentní vegetarián“, snaží se nekupovat boty z kůže, u oblečení sleduje, které firmy vyrábějí šetrně, a vlastně se snaží nakupovat co nejméně. A rozhodně ne tuňáka: „Je to predátor, pluje rychlostí až sto dvacet kilometrů v hodině. V moři na něj nikdo nemá. Tak jedinečné zvíře člověk dokázal skoro vyhubit,“ vysvětluje. Nejvíc ho naštvalo, když se země lovící tuňáky letos v létě na konferenci v Dauhá nebyly schopny dohodnout na omezení lovu. „Na Madeiře mají výborné tuňákové steaky. Když jsem tam byl, nedal jsem si ho. Je to to…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















