
Je to v jistém smyslu horší situace než v roce 1990. Teď je totiž na škole malá vůle něco změnit. Ale naděje pro AVU tu je.“ Když začne Dominik Lang mluvit o Akademii výtvarných umění, kterou před dvěma lety vystudoval a kde dnes v jednom z ateliérů pracuje jako asistent, hned se jinak vcelku introvertnímu sochaři zapáleně rozsvítí oči. Poměry na druhdy nejprestižnější umělecké škole v Česku se snaží všemi silami ovlivňovat. „Je mi líto té promarněné energie školy, studentů a vlastně i pedagogů,“ říká.


Opravdu to není dobrá situace: většina pedagogů na AVU přesáhla důchodový věk a svým konzervativním přístupem k výuce se stará o ne zrovna dobrou pověst školy, jejíž atmosféru nejen Lang přirovnává ke stavu před velkou porevoluční obměnou pedagogického sboru. A aktuální dění mu dává za pravdu: škola během léta po nátlaku svých studentů a iniciativy, za kterou Lang stojí, konečně vyhlásila konkurzy na místa kontroverzních vedoucích pedagogů.
Dominik Lang o sobě říká, že rád „atakuje systém“. Což se netýká jen AVU, ale i jeho tvorby. Letos třicetiletý sochař svými instalacemi proměňuje dispozice českých i zahraničních galerií tak radikálně, že to občas překvapí i kurátory jeho výstav. Naposledy se to stalo teď v létě v Galerii hl. města Prahy: Lang byl pozván na Bienále mladého umění v Domě U Kamenného zvonu a jako svůj příspěvek do debaty o podobách…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















