Hrabalovská jízda Gdaňskem
Bohumil Hrabal patří už od šedesátých let minulého století (vedle Milana Kundery a Václava Havla) mezi nejpopulárnější české autory v Polsku. „On nám ukázal jiný způsob reakce na neštěstí komunismu. Jeho knihy nám jako žádné jiné pomáhaly přežít nejhorší léta,“ říká k tomu v jednom z rozhovorů polský básník a prozaik Paweł Huelle (1957). Jeho novela Mercedes-Benz (z dopisů Hrabalovi), jež nedávno vyšla v českém překladu, patří mezi nejvýznamnější z polských holdů Hrabalovi, který v knize vystupuje jako adresát celého vyprávění. Celý text začíná a končí větou „Milý pane Bohoušku, a tak zase život udělal mimořádnou smyčku…“ Oslovením „pane Bohumile“ se také celý text rytmizuje. Tím Huelleho pocta Hrabalovi ovšem zdaleka nekončí. Autor parafrázuje Hrabalův styl a přebírá motivy jeho děl. Hlavní inspirací je mu přitom povídka Večerní kurs ze sbírky Perlička na dně.
V Hrabalově povídce je jízda na motorce s instruktorem autoškoly záminkou pro vyprávění sledu historek o dobrodružných výletech na motocyklu. V Huelleho novele je zápletka v podstatě tatáž: hlavní hrdina zahání svůj stud před líbeznou instruktorkou, slečnou Ciwle tím, že při svých cvičných jízdách autem vypráví o překot příhody dědečka Karla, babičky Marie a svých rodičů, které jsou vždy nějak spojeny s legendárním automobilem Mercedes-Benz. Postavy jeho vyprávění jsou stejně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
