Z andaluské vesnice Víznar se do sousední obce Alfacar vine vyprahlá horská cesta lemovaná olivovníky. O víkendech se po ní procházejí místní i výletníci z nedaleké Granady, ve vyprahlé trávě si hrají děti, lidé zevlují mezi pokroucenými stromy. Idylické scény ruší jen zvláštní pocit. Když si sednete na zem a opřete se o staletý olivovník, víte, že možná přímo pod vámi leží v hromadném hrobě mrtví z období španělské občanské války.
Vloni sem dorazily vyšetřovatelů vybavení moderní technikou. Měly potvrdit zvěsti, že právě zde leží spolu s dalšími ostatky nejslavnějšího španělského básníka Federica Garcíi Lorky, kterého popravili Frankovi falangisté. Lorca je ikonickou obětí španělské občanské války, charizmatický homosexuál byl brutálně zavražděn hned v jejích prvních dnech. Otvírání hrobů provázely spory, nepřála si to ani básníkova rodina. Za pokusem vyvrátit letité stromy a nahlédnout zblízka do dosud nezahojené kapitoly španělských dějin stál zřejmě nejslavnější vyšetřující soudce světa, Andalusan Baltasar Garzón, muž, který nechal již dříve v Británii zatknout chilského generála Pinocheta, pustil se do argentinských generálů, vydal zatykač na Usámu bin Ládina a podepsal se na pádu jedné španělské vlády.
Na klikaté cestě z Víznaru do Alfacaru však profesionální cesta soudce Garzóna zřejmě končí. Španělská justice se proti vyšetřování minulosti postavila a zbavila letos na jaře…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
