Ať žije tělo
Zapomeňme na humanitní vzdělání, už není sexy
Německé děti mají potíže se čtením. V učebnicích mají zjednodušené verze známých textů, Astrid Lindgrenová je na průměrného osmiletého čtenáře moc. A studenti demonstrující za lepší studijní podmínky si už také nejsou tak jisti svou schopností číst.
Podle jednoho výzkumu univerzity v Dortmundu jen malý počet lidí dokáže přelouskat komplikovaný a abstraktní text, přičemž se nedá mluvit o lenosti, ale spíše o „intelektuální legastenii“. Mezi obyvatelstvem jsou dnes již čtyři miliony funkčních analfabetů. Písmena znají, ale mají problém přečíst si byť jen jednoduchý nápis.
Společenské priority
Nedávno jsem narazila na citát
Angely Merkelové
:
„Jen si na chvilku představte, že bychom se deset let čtyři hodiny týdně učili o těle – tedy tolik, kolik se učíme o německém jazyce a dějinách. Medicína jako hlavní předmět – vlastně proč ne, dámy a pánové, proč je učení čtení veřejnou věcí, ale učení se zdravému životu ne? Proč se tělo objeví jen na hodinách tělocviku, proč by nemohlo být v osnovách také to, jak zabránit bolestem hlavy, jak se vyhnout vzniku cukrovky, jak zdravě vařit nebo jak si zabandážovat lýtko?“
Ano, k čertu, proč ne? Teď se na chvíli soustřeďme. Že by byla bandáž lýtka méně významná než jazyk a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
