Zásah, křižník potopen: krize gramofonového průmyslu si v Česku vyžádala první citelnou oběť. Svoji pobočku v Praze uzavřela firma Warner Music: tedy spolu se Sony Music, EMI a Universal Music jeden ze zástupců nejsilnější globální čtveřice. Warner Music zaujímala na českém trhu v roce 2009 pátou pozici s podílem 8,5 procenta a samotný její odchod není tak pikantní jako skutečnost, že o distribuci jí vydávaných titulů se od nynějška bude starat Supraphon. Několik firmou vydávaných českých kapel, jako Imodium nebo Tam-Tam Orchestra, přešlo automaticky také k Supraphonu, jiné (Tata Bojs) zůstaly viset ve vzduchoprázdnu.

Z určitého úhlu pohledu byste si to mohli vykládat jako radostný příběh o tom, jak se jeden malý středoevropský region ubránil globalizaci. Celé to schéma působí skoro stejně vtipně, jako kdyby to tu zabalili McDonald’s, ale nechali Big Mac prodávat v bufetech. Veškerá legrace ovšem končí, když nahlédnete do aktuálního čísla časopisu vydávaného Supraphonem, jenž se jmenuje Co je nového. Docela by mě zajímalo, kolik PR kreativců je potřeba k vymyšlení takhle kontaktního titulu.

Při listování zjistíte, že se tu míchají dva naprosto nespojitelné světy a dva nepřekročitelné způsoby uvažování o tom, co je populární hudba: koncertní DVD Madonny je hned v sousedství Gottova alba Lidovky mého srdce, na němž mistra doprovází cimbálovka. Ambiciózní a kritikou…