Ministr životního prostředí Jan Dusík po čtyřech měsících ve vládě rezignoval. Svůj krok zdůvodnil tím, že mu premiér nedal dostatek času, aby mohl zodpovědně rozhodnout o plánované modernizaci uhelné elektrárny Prunéřov. Za Dusíkovým odchodem je zásadní spor o to, jestli a jak rychle v Česku inovovat vysloužilé elektrárny, aby se tu dalo lépe dýchat.
Nezávislá norská studie, kterou jste si ve věci Prunéřova zadal, dala částečně zapravdu kritikům plánované přestavby Prunéřova a vám umožnila prosazovat rychlejší modernizaci elektrárny, než se chystal provést ČEZ. Co vám zabránilo projekt ČEZ odmítnout?
Studie, o které mluvíme, mi signál, že mám projekt okamžitě zamítnout, nedala. Jsem přesvědčen, že rekonstrukce elektrárny má proběhnout, a to nejlepším možným způsobem.
Studie sice explicitně neřekla: zamítněte projekt ČEZ, ale dodala argumenty, o které byste toto rozhodnutí mohl opřít. Proč jste to neudělal?
K tomu, abych se mohl rozhodnout, jak naznačujete, bych potřeboval lepší vysvětlení toho, proč ČEZ nemůže realizovat tu účinnější variantu modernizace. Jednak z důvodů technické, ale i ekonomické proveditelnosti. A to nejsou informace, které bych mohl získat ze dne na den. Potřeboval bych oslovit ČEZ, požádat ho, aby mi je dodal, a pak relevantně rozhodnout. To mi ale premiér neumožnil.
Co po vás chtěl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
