Malá noční můra
Přezdívají mu „Mozart“, kandidát na příštího premiéra Nizozemska Geert Wilders však zatím hraje jen na těch nejtemnějších strunách
Dvě zprávy z Nizozemska v posledních dnech naznačují, že v této zemi něco nehraje: stahuje své vojáky z Afghánistánu, ale průzkumy zároveň ukazují, že po červnových volbách by se v říši hodné královny Beatrix mohl stát premiérem radikál Geert Wilders (46). Tak jak je to? V zahraničí Nizozemci vzdávají boj proti islamistickým extremistům a doma si chtějí zvolit muže, který vyhlásil válku dokonce celému islámu?
Ten rozpor je však možná jen zdánlivý a obě zprávy mohou svědčit o jediném: velká část Nizozemců už prostě nemá chuť dále trpělivě hledat cestu k mírovému soužití mezi křesťanským Západem a islámskou částí světa. Touží po jasném dělení mezi „námi“ a „nimi“, tedy zhruba šestiprocentní muslimskou menšinou v zemi a chtějí konečně slyšet jasné odpovědi na komplikované otázky.
Geert Wilders tyto odpovědi nejen nabízí, ale dokonce je pro ně ochoten obětovat svou osobní svobodu a možná i život. Takovou důslednost a odvahu oceňují nejen Nizozemci. Izraelsko-americký novinář Daniel Pipes koncem ledna nominoval Wilderse na titul „nejdůležitějšího žijícího Evropana“, který se prý dokonce může stát „osobou historického světového významu“.
Otázkou je, v jaké roli Wilders do učebnic dějin vstoupí. Jako populistický provokatér? Jako zachránce západní civilizace? Anebo naopak jako hrobník demokracie a právního…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.
