Zdrženlivý věštec krize
Shillerovo zkoumání růstu a pádu cen akcií v dějinách je poučné právě dnes
Když v roce 2000 vyšla kniha Roberta Shillera Iracionální oživení (Irrational Exuberance, Princeton University Press), v níž autor popisoval vznik a vývoj dřívějších bublin na akciových trzích a ukazoval, že ta největší nás teprve čeká, ekonomové jej napadali zejména za radu, aby lidé nestavěli své penzijní fondy výhradně na akciích. Hlas tohoto zdrženlivého ekonoma byl jedním z mála, který systematicky varoval před vývojem na trzích. Jádro jeho knihy přitom nespočívá ve věštění krizí, ale v důsledném popisu situace, která vede ke krizovému chování. Shiller má ještě jednu výhodu – jeho manželka pracuje jako klinický psychiatr a konzultuje s ním takové problémy, jako jsou například mechanismy, kterými jsme oslepeni a nevidíme nebezpečí.
V létě 1929 noviny hodně psaly o růstu akciových trhů. I lidé, kteří by normálně hovořili o Proustovi, se nechávali svést energií, kterou trhy pulzovaly. Řada ekonomů později hledala rozbušku, nejspíš novinovou zprávu, která by spustila paniku a odstartovala velkou krizi. Žádná taková zpráva neexistuje. Podle novinových zpráv se v posledních dnech před krizí a krátce po krizi skoro nic nedělo. New York Times neurčitě přemítaly o obecné ztrátě důvěry. Wall Street Journal napsal, že obchod nejeví žádné známky rozpadu, a ještě v pondělí 28. října uveřejnil úvodník, podle kterého…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
