Jaké změny přináší krize do fungování planetární ekonomiky
Stížnosti na to, že se svět unifikuje do barev Coca-Coly nebo McDonald’s, už dávno nejsou doménou radikálních intelektuálů nebo umělců. I mnozí z těch, kteří mají k tomu, čemu říkáme globalizace, méně vyhraněný postoj, si často kladou otázky, zda jsou nutné tak obrovské přesuny zboží, firem, peněz i lidí po celém světě. Naopak ekonomové i řada politologů globalizaci stále blahořečí – spousta chudých států (jako třeba Čína) díky ní zbohatla a propojení trhů a politiky zajišťuje nebývale dlouhý planetární mír.
Koncept „globálního světa“ prochází každopádně právě teď zatěžkávací zkouškou. Některé zmíněné rysy globální ekonomiky 21. století pomohly uvrhnout svět do nejzávažnější krize od 30. let. A vlády urputně hledají cesty, jak třeba i na úkor jiných zemí pomoci své krizí zasažené ekonomice na nohy. I poté, co recesi vystřídá období růstu světového hospodářství, není zaručeno, že se svět rychle navrátí ke konceptu liberálního a nadnárodního vnímání fungování světové ekonomiky, které bylo charakteristické pro vývoj od 90. let. Otázka dnes prostě stojí takto: je koncept globalizace v závažné krizi, která povede k nastolení „nového řádu“, nebo se jen na chvíli její překotné tempo přibrzdí?
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
