Ostnatý drát změnil život amerických farmářů a rančerů a smutný úspěch slavil i v Evropě

Před 20 lety se z jeho kousků staly suvenýry, vzpomínka na železnou oponu a na stovky mrtvých, kteří toužili po svobodě. Za první světové války kopíroval frontovou linii, táhl se od švýcarských hranic až k Lamanšskému průlivu, zadržoval vojáky spojeneckých armád, zatímco do nich pálily německé kulomety. Ostnatý drát zkrátka nemá dobrou pověst. Když si ho však před 135 lety nechal patentovat Joseph Glidden, měl s ním zcela jiné úmysly. Jeho ostnatý drát od základu proměnil farmaření a dobytkářství v Severní Americe a Argentině a změnil tamní život stejně významně jako telegraf, železnice nebo Henryho opakovačka.

Z malého farmáře milionář
Joseph Glidden nebyl žádný dobrodruh, kovboj ani rančer. Byl to obyčejný farmář, který se se svojí ženou Clarissou a dvěma syny přestěhoval ze státu New York do Illinois, aby tu začali nový život. To bylo ve čtyřicátých letech 19. století. Byly to časy, kdy se odehrával tichý boj o budoucnost amerických prérií, jež do té doby patřily rančerům, honákům a obrovským stádům dobytka, které se začátkem dubna zaháněly na pastviny daleko do plání, od řek, kde se v úrodných půdách blízko vody pěstovala zelenina a jiné plodiny. Po říjnové sklizni se pak dobytek sháněl zpátky na trhy a také na porážku…