Muž, který ví až moc
Představte si, že třeba v Německu se po volbách sejde nový spolkový parlament. Dále si představte, že jeden z poslanců stojí před soudem – obžalován z válečných zločinů na civilním obyvatelstvu.
Slavenka Drakulićová
(1949) je spisovatelka a novinářka. Žije ve Stockholmu a v Záhřebu. Česky vyšly její knihy esejů Jak jsme přežili komunismus a Ani mouše by neublížili. V současnosti pracuje na knize o transplantacích.
Představte si, že třeba v Německu se po volbách sejde nový spolkový parlament. Dále si představte, že jeden z poslanců stojí před soudem – obžalován z válečných zločinů na civilním obyvatelstvu. Není to možná taková významná postava jako Goebbels či Eichmann, ale vycházejme přinejmenším z toho, že byl za války jedním z „ochotných pomahačů“, jedním z těch, kteří až příliš nadšeně „plnili rozkazy“. Vybarvujme si tuto scénu ještě dál: hlasování ve Spolkovém sněmu vysvobodí tohoto čerstvého poslance z vazby uprostřed soudního procesu. Teď se může obhajovat na svobodě, pokud je vůbec nějaká obhajoba – vzhledem k poslanecké imunitě – potřebná.
Potud fantazie. Teď přijde rozhodující otázka: mohl by člověk podezíraný soudem z válečných zločinů opravdu sedět v parlamentu demokratického státu? V letech 1991–1992 bylo jeho jméno synonymem hrůzy.Ano, protože je to legálně zvolený zástupce, a něco takového se tedy může stát. Ale můžeme se s takovou odpovědí spokojit? Neměli bychom k původní otázce přidat další, když ne právnické, tedy alespoň morální? Například zda by…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 55 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
