Chystají se nějaká opatření v oblasti splácení faktur?

Jak se stát hodlá vyrovnat s problematikou nesplácení faktur za odvedené práce a služby? V Belgii funguje opatření, že kdo nesplácí fakturu, přijde o živnostenské oprávnění. Tady si založí novou s. r. o. a na žádost o zaplacení nereaguje. Co se s tím dá dělat?

IVANA KUČEROVÁ, KARLOVY VARY

Ptali jsme se poslance ODS Michala Doktora, ekonomického experta ČSSD Jana Mládka a předsedy Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Oldřicha Dandy:

Podle logiky věci by měla lhůta odpovídat tomu, co se odběrateli dodává. Obecně má být podle evropských směrnic běžná doba splácení faktur 30 dní. Není důvod, aby třeba obchodní řetězec nezaplatil pekaři rohlíky v nejkratší možné době, protože je okamžitě prodá a dostane za ně peníze. Když někdo dodává automobilce potahy na sedačky, pravděpodobně dostane zaplaceno později, protože firmě trvá, než je zapracuje do nových aut, a ta pak prodá. Současná praxe však s přirozenou logikou nemá mnoho společného. Evropské směrnice i český obchodní zákoník totiž dávají prostor pro to, aby se obě strany dohodly mezi sebou prakticky na jakékoliv době splatnosti. Velké firmy v tomto případě zneužívají svého postavení a tlačí malé dodavatele k delším dobám splatnosti, čili je vlastně využívají ke skrytému úvěrování, aby nemusely chodit do banky (to se s finanční krizí asi bude prohlubovat). Dodavatelé většinou na podmínky přistoupí, aby nepřišli o zakázky. Není to etická praxe, ale politici říkají, že se s tím nedá nic dělat. Garance určité doby splatnosti by prý zasáhla do svobody podnikání. Pokud se tyto lhůty dodavatelům nelíbí, tvrdí politici, nemusejí na ně přistoupit. Jiná věc je, když zákazník nedodrží lhůty dohodnuté ve smlouvě. Potom by se měl dodavatel obrátit na soud. Praxe sice ukazuje, že soudy tyto otázky řeší příliš dlouho, ale politici poukazují na to, že do soudní moci (ani její efektivity) nemohou zasahovat.