Nový pohled na regulaci
Jsme vprostřed nejhorší finanční krize od třicátých let dvacátého století. Nejnápadnějším rysem té krize je, že ji nezapříčinil nějaký externí šok, třeba zvýšení cen ropy z rozhodnutí OPEC. Vyvolala ji samotná finanční soustava.

Jsme vprostřed nejhorší finanční krize od třicátých let dvacátého století. Nejnápadnějším rysem té krize je, že ji nezapříčinil nějaký externí šok, třeba zvýšení cen ropy z rozhodnutí OPEC. Vyvolala ji samotná finanční soustava.


Tento fakt – kaz přímo v systému – odporuje všeobecně přijímané teorii, že finanční trhy směřují k rovnovážnému stavu a že k odchylkám od rovnováhy dochází buď náhodně, anebo v důsledku nějaké náhlé vnější události, jíž se trhy nedokážou snadno přizpůsobit. Na této teorii je založen současný přístup k regulaci trhů, avšak závažnost a rozsah krize přesvědčivě dokazují, že je s ní něco zásadním způsobem v nepořádku.
Finanční trhy mají sklon vytvářet bubliny
Vyvinul jsem alternativní teorii, která říká, že finanční trhy nereflektují fundamentální poměry věrně. Předkládají obrázek, který je vždycky tak či onak zkreslený či pokřivený. Podstatnější je, že deformované názory zastávané účastníky trhu a vyjádřené v tržních cenách mohou za určitých okolností postihovat takzvané fundamenty, jež mají tržní ceny údajně reflektovat.
Hluboká recese je neodvratná a možnost deprese nelze vyloučit.Toto dvojcestné cyklické spojení mezi tržními cenami a stěžejní realitou označuji jako „reflexivitu“. Tvrdím, že finanční trhy jsou vždy reflexivní, a mají-li příležitost, značně se od takzvaného…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Píše se další kapitola OSN
V roce 2025 oslavila Organizace spojených národů osmdesát let od svého vzniku. Předsedkyně Valného shromáždění se zamýšlí nad prací organizace v minulosti a nad výzvami, kterým bude čelit v dalším desetiletí své existence.



















