Co přiložit do kamen?
Domek pana Matyáše je na první pohled obyčejná vilka z pozdního socialismu, jaké lemují hlavní cestu z vesnice Petrov do Hodonína.
Jiří Matyáš nemá rád, když se chodí pozdě a když se topí zbytečně. Proto má na domě spoustu čidel: dvě měří teplotu venku, jedno v hlavní obytné místnosti, brzy bude mít svůj senzor každý pokoj. Čidla jsou také v zásobnících vody i v trubkách. A v kotelně je počítač, který neustále hlídá, aby se neprotopil navíc ani joul. Dívat se na něj může na místě, anebo přes internet. „Můžu se na to podívat, i kdybych byl v Americe,“ libuje si. Teď ovšem ukazuje na monitoru ve své parádní kotelně. Vidí schéma všech trubek a teplot v nich: „S jakou přesností měříte a regulujete, s takovou odebíráte,“ opakuje své krédo moravský elektrikář a vizionář.
Domek pana Matyáše je na první pohled obyčejná vilka z pozdního socialismu, jaké lemují hlavní cestu z vesnice Petrov do Hodonína. Proti sousedům ale protopí prý tak třetinu, nanejvýš deset tisíc za zimu. „Přišel jsem na to v Rakousku. Tam má skoro každý vyšperkovanou kotelnu, kde se dá jíst ze země, bojler na solární ohřev a k tomu ještě tepelné čerpadlo a všechno perfektně seřízené,“ říká Jiří Matyáš. Také jeho kotelna je velká jako ložnice, jsou tady obří nádrže na dva tisíce litrů teplé vody nahřáté slunečními kolektory. Jen když jejich teplo nestačí, zapojí se plynový kotel. Pro případ potřeby je tu ještě kotel na koks a v podlahách i elektrické topení.
Další důležitou…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 56 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
