Služky Latinské Ameriky

„Jistě, všechny se chceme vdát,“ říká o latinskoamerických ženách dvacetiletá studentka Gimera Romerosová z Buenos Aires. Na rozdíl od své matky, která nedokončila střední školu a vdávala se těhotná v osmnácti, si však Gimera chce ještě před svatbou najít zaměstnání. Banální příběh? V očích Evropanky nebo Američanky možná, ale v Latinské Americe začaly ženy takhle přemýšlet teprve nedávno.

V 90. letech tu končilo období vojenských diktatur. S demokracií vtrhly do tradičních katolicko-patriarchálních modelů nové možnosti vzdělání, ale také ženské časopisy, kde se otevřeně rozebírá jak dosáhnout orgasmu, antikoncepční pilulky, seznamování přes internet, plastické operace a další, dříve nevídané „nehoráznosti“. Všechno tohle se neobešlo bez společenských otřesů. Ty nejsou na první pohled viditelné, ale přinášejí kromě emancipace také nevídanou míru domácího násilí.

Děti musejí k příbuzným

„Od předkolumbovských dob až do doby velmi nedávné převládal v Latinské Americe patriarchální společenský model. Muž zodpovědný za finanční zabezpečení rodiny ženu respektoval, ale také v rámci rodiny plně kontroloval,“ píše ve své knize Matky a machové německá hispanistka a historička Barbara Potthastová z univerzity v Kolíně nad Rýnem. V Latinské Americe a zemích Karibiku se však tento tradiční model, zejména v chudých rodinách, dnes mnohdy zvrtává v jakousi formu nedobrovolné emancipace, nazývanou „šéfky rodin“…