Jiné oči

Během své oficiální návštěvy Francie 8.–9. října poskytl premiér Mirek Topolánek rozhovor pouze deníku Le Figaro. Pravděpodobně z obav, aby svou brilantní liberální politiku a silný euroskepticismus nemusel vysvětlovat hrozným levicovým novinářům – což lze přece v Paříži očekávat, že ano? –, chtěl hovořit jen s „pravicovým“ médiem. Šlo o překvapivý krok, politici, a zvlášť ti v navštívené zemi skoro neznámí, se většinou rádi předvádějí co možná největšímu počtu sdělovacích prostředků.

Rozhovor ve Figaru dal Topolánkovi šanci představit slogan českého předsednictví Evropské unie – Evropa bez bariér – a rovněž ho vysvětlit. „Jde o to, odstranit řadu překážek, které nám komplikují život (…), především obchodních, ale i psychologických, třeba případ ‚polského instalatéra‘. Je také nutné v praxi provádět čtyři základní svobody, neboli svobodu pohybu osob, majetku, služeb a kapitálu,“ řekl český premiér a upřesnil své myšlenky údernou formulací: „Vezměme Evropu byrokratům a vraťme ji občanům.“

Představa je to výstižná a úmysl chvályhodný: kdo by si v Evropě nepřál méně byrokracie a více občanské angažovanosti? Ostatně to samé je i v programu Evropské komise vedené Portugalcem Josém Barrosem, jehož mandát vyprší právě v průběhu českého předsednictví Unie, neboť volby do Evropského parlamentu proběhnou v červnu 2009. Proto si myslím, že české předsednictví opětnému přisvojení Evropy občany nejlépe přispěje tím, že bude podporovat co největší účast ve volbách po celé Unii a samozřejmě i v České republice.

Evropa je vládami států často používaná jako ventil, skrze který vypouštějí a ospravedlňují své problémy nebo domácí politické potíže. Ovšem není tolik zemí, kde střelba ostrými na Brusel, jeho úředníky a politiky představuje tak rozšířený sport, jako je tomu v politickém a mediálním mikrokosmu České republiky. Podívat se přitom na špičku vlastního nosu tady ale jen tak někdo nedokáže.

Někdejší rozhodnutí starosty Petra Pávka z Jindřichovic pod Smrkem zakázat vstup státních byrokratů na území obce přece svědčilo o pocitu bezmoci vůči administrativě, jež zhusta konfiskuje svrchovanost občanů i jejich poslanců. A to už nechci mluvit o choutkách neustále vše dirigovat. Loňská šestiměsíční absence vlády zkrátka posílila autoritativní sklony všech byrokratů, i když úkoly vyplývající z vládního programu hovoří opačnou řečí.

Autor je pražským dopisovatelem francouzského deníku Le Monde.