Co se děje ve světě
Udělení čestného občanství bývá spíš nudnou událostí. Jenže v Berlíně vyvolal návrh na vyznamenání německého písničkáře a básníka Wolfa Biermanna řádnou politickou roztržku.

Udělení čestného občanství bývá spíš nudnou událostí. Jenže v Berlíně vyvolal návrh na vyznamenání německého písničkáře a básníka Wolfa Biermanna řádnou politickou roztržku. Několik týdnů se zdálo, že sociálnědemokratický starosta Klaus Wowereit a koaliční postkomunisti známého bojovníka proti východoněmecké komunistické diktatuře vyznamenat odmítnou.
Biermannův osud – v českém prostředí by bylo nejbližší srovnání s Karlem Krylem – pozoruhodně ilustruje poválečnou historii Německa. Jako sedmnáctiletý pionýr přesídlil v roce 1953 ze západního do východního Německa, o osm let později založil ve východním Berlíně Divadlo dělníků a studentů, které však už za dva roky úřady zavřely kvůli „nevhodnému“ repertoáru. V polovině 60. let písničkář Biermann vystoupil v kabaretu ve Frankfurtu nad Mohanem a živá nahrávka byla vydána coby LP deska. Ve východním Německu ho následně čekal zákaz vystupování. Jeho nelegálně pořízené i šířené nahrávky se ale dál objevovaly jak na Východě, tak na Západě, kde mu vyšla populární deska Chausseestraße 131.
Když ho v polovině 70. let pozvaly západoněmecké odbory na koncertní turné, východoněmecké úřady mu udělily povolení vycestovat. Koncert v Kolíně nad Rýnem v listopadu 1976 se stal velkou demonstrací proti komunistickému útlaku a zároveň záminkou k Biermannovu nucenému vystěhování – komunističtí úředníci mu neumožnili návrat domů. Na…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Křest knihy Novinářem mezi špiony a estébáky
V edici Respekt vychází knižní rozhovor Jindřicha Šídla s Jaroslavem Spurným o dobrodružném životě „máničky“ za železnou oponou, jeho působení v samizdatu a undergroundu, vznik Respektu po revoluci v roce 1989 a desetiletí investigativní práce v jeho redakci až do stále aktivní současnosti.
Ruce pryč od médií
Na podporu Českého rozhlasu a České televize se v Praze dnes vpodvečer sešly podle organizátorů shromáždění desítky tisíc lidí. Akci organizoval spolek Milion chvilek, jenž požaduje stažení návrhu zákona, který mimo jiné převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet. Lidé se sešli na Staroměstském náměstí, někteří měli podle zpravodaje ČTK české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Po projevech řečníků vyrazili pochodem k budově Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, kde jim zaměstnanci ČRo a předseda stávkového výboru odborů ČRo Jan Křemen poděkovali.



















