Hayrünnisa Gülová vyrazila na rady k módnímu návrháři. Potřebuje vyřešit dilema hodné chytré horákyně – chce, aby její vlasy byly pečlivě zakryté, ale zároveň potřebuje, aby šátek ani omylem nepřipomínal hlavní důvod, proč ho vlastně nosí. Paní Gülová je zbožná muslimka v úzkostlivě sekulárním Turecku. Její manžel Abdullah Gül se jako kandidát vládnoucí islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) téměř jistě stane tureckým prezidentem. A turecké zákony znemožňují nosit na půdě veřejných institucí muslimské závoje či jiné náboženské symboly. Pokud se v prezidentském paláci objeví žena, jejíž vlasy zakrývá muslimský šátek, vstoupí Turecká republika do nové doby.
Zkouška ohněm
Spory o to, zda si budoucí paní prezidentová zakryje hlavu kusem látky, či ne, nám mohou připadat úsměvné, jenže v Turecku jsou takovéto symboly vnímány velmi citlivě. Zakladatel republiky Mustafa Kemal Atatürk byl přesvědčen, že islám je brzdou modernizace. Ve 20. a 30. letech zrušil islámské řády i náboženské školy, mešity přešly pod správu státu, nošení náboženských oděvů a symbolů na veřejnosti bylo zakázáno. Jakékoliv náznaky možného spojování islámu a politiky dlouho vyvolávaly masivní protesty a několikrát je ukončil zásah armády.
Jenže Atatürkova vize se postupně mění. Už od roku 2002 v Turecku úspěšně vládne islamistická Strana spravedlnosti a rozvoje, která zemi přinesla nebývalou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
