Mám se dobře, bydlím u rodičů
Stále více mladých Čechů zůstává ve společném bydlení s rodiči i po dosažení dospělosti.

Stále více mladých Čechů zůstává ve společném bydlení s rodiči i po dosažení dospělosti. Ve světě se pro tento fenomén vžil pejorativní název mama hotel. Jeho přednosti jsou zřejmé: minimální povinnosti, ideální servis a to vše velmi levně nebo zadarmo.
Markétě je dvacet let, žije s otcem v bytě 2+1 v Karviné, přispívá na nájem a sama si kupuje jídlo a oblečení. Hned po maturitě začala pracovat jako stevardka v pendolinu, o stěhování zatím neuvažuje. „V podstatě nemám důvod se stěhovat, táta trénuje fotbal a moc často doma není. Někdy má i angažmá v jiné zemi a v bytě se ukáže jednou dvakrát do týdne, takže žádný nedostatek soukromí nepociťuji. Stěhovala bych se jenom tehdy, kdybych měla vážnou známost, sama ne.“
Podobně jako Markéta uvažuje 82 % mladých Čechů ve věku 18 až 24 let. Buď s rodiči trvale žijí, nebo jsou na tzv. postupném odchodu, což se týká především studentů, kteří bydlí napůl u rodičů a napůl na kolejích nebo ve společném podnájmu. Nejsou ale ekonomicky nezávislí.
To se týká i dvaadvacetileté Kristýny. Třetím rokem studuje cestovní ruch na VŠE v Praze, bydlí na kolejích, které jí platí rodiče. K tomu ještě od nich dostává asi pět tisíc kapesného na měsíc a přivydělává si doučováním francouzštiny a češtiny. Domů do Holešova jezdí každý druhý víkend. „Nemyslím si, že bych zvládla školu a práci na plný úvazek, rodiče na to mají stejný názor, takže mě do žádné zbrklé samostatnosti po osmnáctých narozeninách nenutili.…


Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.










