Klaus jede léčit Evropu
Evropa se probouzí z otřesu, který jí před rokem zasadila dvě prohraná ústavní referenda. Postavit se znovu na nohy je fuška a jde to pomalu.
Evropa se probouzí z otřesu, který jí před rokem zasadila dvě prohraná ústavní referenda. Postavit se znovu na nohy je fuška a jde to pomalu. Všechno záleží na vstřícnosti zúčastněných. Češi však na summit o budoucnosti Unie vysílají muže, který pacientovi přeje smrt.
Taková malá starost
Evropané mají o čem přemýšlet. Problémy, které se na ně sypou, svou komplikovaností berou dech. Na jižní pobřeží kontinentu se valí desetitisíce uprchlíků z Afriky, tak zoufale chudých, že jsou při svých pokusech proniknout nelegálně na kontinent ochotni také po tisících umírat ve vlnách Atlantiku a Středozemního moře. Španělsko jich loni amnestovalo půl milionu a topí se v záplavě dalších, stejně jako maličká Malta nebo Itálie.
Zároveň se Evropa dlouhodobě potýká se stárnutím svých obyvatel. Pokud se demografické trendy radikálně nezmění, jsou jediným krátkodobým řešením právě přistěhovalci. Jejich soužití s Evropany však i po generacích hodně skřípe, jak znovu ukázaly nepokoje ve Francii, teroristické útoky v Londýně nebo neklid spojený s dánskými karikaturami proroka Muhammada. Neshody s částí přistěhovalců přitom vyvolávají strach z dalšího rozšiřování a otvírání hranic. Radši svůj klid než sen o evropské pospolitosti.
Jenže rozšiřování je zároveň nejúčinnějším nástrojem zahraniční politiky Evropské unie. Společenství nemá žádnou vojenskou moc, která by stála za řeč, a „měkká“ síla v podobě příslibu účasti na společném evropském…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
